Zlý člověk pak každého podle sebe soudí.
Závislost člověka na okolnostech je v podstatě závislost na sobě samém.
Jedna móda vylučuje druhou; lidé jsou příliš úzkoprsí, než aby dokázali ocenit více věcí najednou.
Doba se tak rychle mění, že životní zkušenosti starších lidí začínají být na obtíž.
Někteří lidé dovedou opravovat jen cizí názory, nikoli vlastní.
Skvělé je být chválen člověkem, jenž je také chválen.
Dlouhý styk se zlem stejně jako s dobrem vede k tomu, že v něm člověk nalezne zalíbení.
Dno pracovní morálky - člověk nedělá nic a také ho to nebaví.
Demokracie, není-li kázní, se zbortí a rozplyne. Svoboda mezi lidmi není k tomu, aby atomizovala, nýbrž spojovala.
Dobrota je ze všech ctností a důstojností ducha nejvyšší hodnotou, blízkou božství; bez ní je člověk neklidnou, zlomyslnou a ubohou věcí, o nic lepší než kdejaký hmyz.
Svou přirozenou povahou se člověk vyvíjí v bylinu nebo v býlí, ať proto první včas zalévá, druhý pleje.
Mnozí lidé spokojí se málem rozumu, málem ctnosti, málem blaženosti, jen když mají mnoho peněz.
Pohodlný člověk nezískává nové přátele a člověk lenivý si nedokáže udržet ani ty přátele, které má.
Když jsou noci nejdelší, lidé jsou si nejbližší.
Vážím si lidí, kteří se postavili proti režimu. Já jsem patřil mezi těch 90% národa, kteří drželi hubu a krok.