Bez srdečnosti nemůže být nikdo vynikajícím člověkem.
Cenzor je dřevo tužky, jež prorostlo do člověka, nebo člověk, který se proměnil v tužku, je to krokodýl, číhající na břehu ideového proudu a ukusující hlavu literátům, kteří v něm plavou... Cenzura je mladší ze dvou ohavných sester - starší se jmenuje Inkvizice.
Spíše než hříčkou osudu bývá člověk hříčkou svou vlastní. Ale i tak - či ještě k tomu - je podstatně ve svém údělu determinován stavem světa, do kterého se zrodil.
Štěstí je tím větší, čím méně si je člověk uvědomuje.
Slušný člověk chtíči buď odolává, nebo jej nazývá touhou.
Nemluvit s člověkem, který by si dal říci, jest zmařit člověka. Mluviti s těmi, kteří si nedají říci, jest zmařiti slova. Ten, kdo je opravdu moudrý, nikdy nezmaří člověka, ale na druhé straně nezmaří svých slov.
Hledáme své štěstí mimo sebe, a to v mínění lidí, o nichž víme, že to jsou pochlebníci, že jsou málo upřímní, nespravedliví, závistiví a plní rozmarů a předsudků. Jaká podivnost!
Někteří lidé se zapojují do práce s olympijským heslem - účast je důležitější než výsledek.
Zlo oplácet dobrem, ale nikoho se nebát. Ani pražádného lidského činu, protože pokud člověk zlo oplácí dobrem a šíří jen dobro za všech okolností, bude se povznášet stále výš a nikdy nepoklesne.
Úspěch často stoupá lidem do hlavy, ale nejhůře se obvykle projeví na břišní partii.
Emoce se nezadržitelně šíří...pokaždé, když jsou si lidé nablízku.
Lenošit je opomenout dělat něco, co by člověk dělat měl, a místo toho chtít si hovět. Zahálet, to je nedělat vůbec nic, a přitom vůbec nic nechtít.
S velkou rozkoší poslouchají lidé toho, o kom si myslí, že zná jejich přednosti lépe než oni sami.
Svět je krásný a jedinečný. Jediné, co je nepochopitelné, je to, co dělají lidé.
Z ducha a těla skládá se člověk, z ducha a lidu složen jest národ.