Zdravý člověk je krásný, ale musí na něj přijít trochu nějaké nemoci, aby se stal taky duchovně krásným.
Svoboda, která dovoluje člověku bloudit od určení k určení nebo se rozplynout v abstraktní nicotě, není svobodou, kterou disponuje člověk, ale svobodou, která disponuje člověkem.
Pokud má člověk to štěstí, aby žil zamlada v Paříži, potom ať půjde v životě kamkoliv, jde to všude s ním, protože Paříž, to je pohyblivý svátek.
Stát musí být přece takový - a takovým ho udělá nestrannost soudců - aby provinilci nikdy nechyběl žalobce a člověku nevinnému aby žalobce nemohl uškodit.
Staří lidé vidí nejlépe na dálku, jak očima porozumění, tak svýma přirozenýma.
U většiny lidí máš cenu jen svého vlivu a svých příjmů.
Lidé rozumem silní ovládají jiné přirozeně.
Při silných vjemech člověk touží věřit, že jinému se nic podobného nikdy nepřihodilo.
Samolibost není v podstatě než omezenost - i když jí propadne člověk třeba geniální.
Jaký rozdíl je mezi dostihovým koněm a člověkem? Žádný. Oba nevědí za čím se ženou.
Pomlouvání mladých lidí je nezbytná součást duševní hygieny starých, která znamenitě povzbuzuje jejich krevní oběh.
Průvan dějin křiví lidem tváře.
Lenost je strach před nadcházející prací. Mnohem více lidí zahynulo přičiněním lidí než jakoukoli jinou pohromou.
Čím má člověk více, než potřebuje, tím je ustaranější.
Každý člověk, který projde tímto životem, tu nevědomky něco zanechá a něco si odnese. Většinu z toho něčeho nemůžeme ani vidět, ani slyšet, ani spočítat. Při sčítání lidí se to neobjeví, ale nic bez toho nemá smysl.