Čím více lidé mají, tím více chtějí.
Dno pracovní morálky - člověk nedělá nic a také ho to nebaví.
Lidé si vytvořili obraz osudu na zakrytí vlastní nerozvážnosti, neboť osud jen málokdy bojuje s rozumností.
Dobrota je ze všech ctností a důstojností ducha nejvyšší hodnotou, blízkou božství; bez ní je člověk neklidnou, zlomyslnou a ubohou věcí, o nic lepší než kdejaký hmyz.
Duše některých lidí je tak silná, že jsou schopni obětí, jejíchž odměnou je vědomí, že milované osobě zajistili štěstí.
Když jsou noci nejdelší, lidé jsou si nejbližší.
Všichni lidé se se zápalem snaží zlepšit společnost, ale ani jeden z nich se nezlepší sám.
Aby byl člověk šťastný, musí mu ke štěstí stále něco chybět.
Každý člověk má mít nějakou pořádnou nemoc, která ho chrání od všech ostatních.
Lidé netuší, co času a námahy stojí - naučit se umění číst. Spotřeboval jsem na to bezmála osmdesát let a nemohu říci, že bych byl u konce.
Rozzlobený člověk otvírá ústa a zavírá oči.
Zásadovost je posledním útočištěm lidí bez představivosti.
Lidé si komplikují život každodenním pachtěním, ve snaze si život usnadnit.
Jediná věc je nezbytná pro triumf zla, aby dobří lidé nic nedělali.
Ctnosti člověka nazýváme dobrými nikoli vzhledem k účinkům, které mají pro něj samotného, nýbrž vzhledem k účinkům, jež od nich očekáváme pro sebe a pro společnost...