Mezi dvěma lidmi budiž při dobrodiních tento zákon: Jeden by ihned zapomněl, co dal, a druhý, aby nikdy nezapomněl, že něco dostal.
Buď slušný k lidem když jdeš nahoru; mohl bys je potkat až půjdeš dolů.
Člověk je člověku ustavičným nebezpečím.
Cesta není od člověka daleko; jestli považujeme Cestu za něco nadlidského, nad člověkem, není to pravá Cesta.
Lidé, kteří mají nějaký sen, odejdou tam, kde ho mohou realizovat. Peníze nejsou všechno. Ideje a ideály dosud nevymřely.
Masku ať nosí ti, kdož se bez uzardění nemohou ukázat mezi lidmi se svou vlastní tváří.
Žádný moudrý člověk si nikdy nepřál být mladší.
Politika musí pokleknout před mravností... Mravnost utváří politiku odmítáním války, trváním na věčném míru a právech člověka.
Láska je jakýmsi svátkem samoty dvou lidí.
Jsme zvyklí na to, že se lidé vysmívají, čemu nerozumí.
Cynismus je pohodlný štít, člověk se ho nerad zříká. Ale zřejmě každého jednou čeká chvíle, kdy pochopí, že nemůže být jenom trubcem.
Činy moudrých lidí diktuje rozum, méně moudrých zkušenost, nevědoucích nutnost, činy zvířat příroda.
Nevěřte, že se člověk může může stát šťastným neštěstím jiných.
Člověk se zrodil v řetězech, ale někteří lidé dobyli svobodu.
Lidé jsou tak prostomyslní a tolik se pachtí za tím, co právě potřebují, že kdo chce klamat, vždycky najde někoho, kdo se oklamat dá.