Stáří je tyran, který pod trestem smrti zakazuje veškeré radosti mládí.
Je absurdní chtít prodloužit život vždy a za každou cenu. Mládí je třeba prodloužit, mládí nebo alespoň sílu zralých let.
Mládí je nejkrásnější dobou života, škoda že musíme nejdříve zestárnout, abychom to poznali.
Mládí je třeba prožít. Nezáleží na věku, kdy se rozhodneme, že budeme mladí.
Jakmile se z mládí začne dělat zásluha, tak je to špatné. Protože každej blbec - starej - byl taky jednou mladej blbec.
Ve stáří není lepší útěchy než to, že jsme celou sílu svého mládí vtělili do díla, které nestárne s námi.
Líné mládí plodí nuzné stáří.
Stáří se dovede lépe vyhýbat neštěstím, ale mládí je dovede lépe snášet.
Kde je stáří zlé, tam se mládí nic dobrého nenaučí.
Mládí se neodvažuje pohlédnout do zrcadla svědomí, když se vydává na cestu spravedlnosti, zatímco starý věk se v něm zhlíží - v tom tkví celý rozdíl mezi těmito dvěma údobími.
Mládí žije z nadějí, stáří ze vzpomínek.
Mládí se obvykle rozhlíží jako nepřítel - z čeho pak by udělalo kůlničku na dříví.
Mládí je krásná věc. Ne protože dovoluje dělat hlouposti, ale protože dává čas je napravit.
Doby se mění, ale mládí se vždycky musí nějak honosit a nadýmat, třeba to bylo v každé generaci něčím opačným.
Štěstí je poznat v mládí přednosti stáří a stejné štěstí je udržet si ve stáří přednosti mládí.