Mládí se obvykle rozhlíží jako nepřítel - z čeho pak by udělalo kůlničku na dříví.
Kde je stáří zlé, tam se mládí nic dobrého nenaučí.
Mládí je krásná věc. Ne protože dovoluje dělat hlouposti, ale protože dává čas je napravit.
Čas letí jako spřežení nad kterým práská bič. Člověk se párkrát ožení a hned je mládí pryč.
Doby se mění, ale mládí se vždycky musí nějak honosit a nadýmat, třeba to bylo v každé generaci něčím opačným.
Marná věc je volat mládí, jakmile jsi zestárl.
Lehkomyslnost je zřejmě vlastní mládí, rozvážnost stáří.
Mládí je příliš vážné a právě teď se příliš vážně věnuje frivolnosti.
Mládí je nejen v letech, nýbrž i v myšlenkách.
Byl jsem v mládí vzorný a oblíbený pracovník. Pak jsem se naučil myslet.
Mládí se neodvažuje pohlédnout do zrcadla svědomí, když se vydává na cestu spravedlnosti, zatímco starý věk se v něm zhlíží - v tom tkví celý rozdíl mezi těmito dvěma údobími.
Stáří může být nešťastné a neradostné právě tak jako mládí. Srovnávám-li, nezdá se mi stáří i se všemi slabostmi, které přináší, bez radosti, jen zabarvení a zdroje těchto radostí jsou jiné.
Mládí v své naději před ničím necouvá a stáří nemilosrdné je.
Kdo by měl rád to nestoudné a drzé mládí?
Jestliže jsi neměl porozumění s mým mládím, nečekej, že je budu mít já s tvým stářím.