Mládí se mýlí ukrutně, ale je natolik nestálé a proměnlivé, že se vlastně nemůže dlouho mýlit.
Mládí se obvykle rozhlíží jako nepřítel - z čeho pak by udělalo kůlničku na dříví.
Řekněte mu, aby měl v úctě sny svého mládí, až bude mužem.
Marná věc je volat mládí, jakmile jsi zestárl.
Kde je stáří zlé, tam se mládí nic dobrého nenaučí.
Čas letí jako spřežení nad kterým práská bič. Člověk se párkrát ožení a hned je mládí pryč.
Lehkomyslnost je zřejmě vlastní mládí, rozvážnost stáří.
Mládí je nejen v letech, nýbrž i v myšlenkách.
Mládí v své naději před ničím necouvá a stáří nemilosrdné je.
Jestliže jsi neměl porozumění s mým mládím, nečekej, že je budu mít já s tvým stářím.
Byl jsem v mládí vzorný a oblíbený pracovník. Pak jsem se naučil myslet.
Mládí se neodvažuje pohlédnout do zrcadla svědomí, když se vydává na cestu spravedlnosti, zatímco starý věk se v něm zhlíží - v tom tkví celý rozdíl mezi těmito dvěma údobími.
Stáří může být nešťastné a neradostné právě tak jako mládí. Srovnávám-li, nezdá se mi stáří i se všemi slabostmi, které přináší, bez radosti, jen zabarvení a zdroje těchto radostí jsou jiné.
Doby se mění, ale mládí se vždycky musí nějak honosit a nadýmat, třeba to bylo v každé generaci něčím opačným.
Kdo by měl rád to nestoudné a drzé mládí?