Kde je stáří zlé, tam se mládí nic dobrého nenaučí.
Marná věc je volat mládí, jakmile jsi zestárl.
Čtyřicítka je stáří mládí a padesátka mládí stáří.
Mládí se obvykle rozhlíží jako nepřítel - z čeho pak by udělalo kůlničku na dříví.
Lehkomyslnost je zřejmě vlastní mládí, rozvážnost stáří.
Mládí je příliš vážné a právě teď se příliš vážně věnuje frivolnosti.
Čas letí jako spřežení nad kterým práská bič. Člověk se párkrát ožení a hned je mládí pryč.
Doby se mění, ale mládí se vždycky musí nějak honosit a nadýmat, třeba to bylo v každé generaci něčím opačným.
Mládí je nejen v letech, nýbrž i v myšlenkách.
Mládí v své naději před ničím necouvá a stáří nemilosrdné je.
Byl jsem v mládí vzorný a oblíbený pracovník. Pak jsem se naučil myslet.
Kdo by měl rád to nestoudné a drzé mládí?
Mládí se neodvažuje pohlédnout do zrcadla svědomí, když se vydává na cestu spravedlnosti, zatímco starý věk se v něm zhlíží - v tom tkví celý rozdíl mezi těmito dvěma údobími.
Stáří může být nešťastné a neradostné právě tak jako mládí. Srovnávám-li, nezdá se mi stáří i se všemi slabostmi, které přináší, bez radosti, jen zabarvení a zdroje těchto radostí jsou jiné.
Prostopášné a bezuzdé mládí odevzdá stáří vysílené tělo.