Každý je tvůrcem svého osudu.
Žádný osud není tak dobrý, aby si někdo nestěžoval.
Toho, kdo chce jít, osud vede, toho kdo nechce, vleče.
Osudem často nazýváme souhrn chyb, kterých jsme se v životě dopustili.
Osud nám nemůže vzít nic z toho, co by nám dříve nedal.
Osud často narazí na nás jako my na něj.
Každý osud je možno jen snášením zmáhat.
Ne moc, která je pomíjející, ale duch, který trvá - to je naše cesta, náš smysl, náš osud.
Osud osvobodí mnohé od trestu, ale od strachu nikoho.
Ani milostný osud nespadne nikomu do klína. Na nás je, jak si jej vytvoříme.
Osud je tup a něm a slep: kdo ví, kdo komu půjde na pohřeb?
Každý si sám určuje svůj osud, ale i sám za to platí.
Přízeň osudu přátele získává, nepřízeň spolehlivě prověří.
Nikdo není spokoje se svým osudem.
Semena našeho osudu živí dávné zkušenosti.