Osud se silných bojí, ale zbabělé drtí.
Každý je svým vlastním předkem a svým vlastním osudem. Člověk si tvoří vlastní budoucnost a dědí vlastní minulost.
Každý si sám určuje svůj osud, ale i sám za to platí.
Po celý život jsem všechno obětoval svému osudu: klid, prospěch i štěstí.
Přízeň osudu přátele získává, nepřízeň spolehlivě prověří.
Každý osud je možno jen snášením zmáhat.
Osud je tup a něm a slep: kdo ví, kdo komu půjde na pohřeb?
Osud je vůl, to jste si všim. Ten si dělá věci podle sebe a nebere na nikoho ohled.
Co osud nedal, nemůže ani vzít.
Osud má dva způsoby jak nás drtit - odmítáním našich přání a jejich plnění.
Osud si cestu najde.
Obrať se čelem k svému osudu: buď se zlu vyhni - a nemůžeš-li se mu vyhnout, nes jej jako muž.
Osud nám nemůže vzít nic z toho, co by nám dříve nedal.
Ani milostný osud nespadne nikomu do klína. Na nás je, jak si jej vytvoříme.
Jsme hrdi na to, jak statečně snášíme rány osudu a zatím je to jen nedostatek odvahy vzepřít se jim.