Mým osudem je samota a mým životem je práce.
Čemu lidé ze zvyku říkají osud, jsou většinou jejich vlastní hloupé kousky.
Osud vládne lidem.
Láska je kouzlo se srdcovým esem a srdcovou dámou, když vám osud zamíchá kartami, zůstávají stále při sobě.
Osud je tup a něm a slep: kdo ví, kdo komu půjde na pohřeb?
Osud se silných bojí, ale zbabělé drtí.
Každý je svým vlastním předkem a svým vlastním osudem. Člověk si tvoří vlastní budoucnost a dědí vlastní minulost.
Jak šťastný čisté vestálky osud, jež na svět zapomíná a svět na ni též, mysli neposkvrněné věčný svit, modlitba každá vyslyšena, vzdala se přání veškerých...
Osud míchá karty, my hrajeme.
Osud je vůl, to jste si všim. Ten si dělá věci podle sebe a nebere na nikoho ohled.
Člověk není ani anděl, ani zvíře, a je osudné, že z toho, kdo chce být andělem, stane se zvíře.
Obrať se čelem k svému osudu: buď se zlu vyhni - a nemůžeš-li se mu vyhnout, nes jej jako muž.
Pamatuj si, že všude, kde nevládne spravedlnost, vládnou vášně úředníků, a lid změnil jen své okovy, nikoli svůj osud.
Úsměv a dobrá nálada jsou známkou vítězství nad osudem.
Hlas srdce je jen ozvěna volání vlastního osudu.