Věc všeobecná je to, zdá se - strůjcem dobra jsme my, strůjcem zla osud zase. Ten často mýlí se, my máme pravdu vždy.
Osud je zbabělý pes, lekne se, když na něho zadupeš.
Osud celé pospolitosti bude takový, jaký si ona pospolitost zaslouží.
Osud národa často záleží na dobrém trávení ministrově.
Budeš-li spokojen se svým osudem, budeš žít moudře.
Každému, kdo je účasten na cizím osudu, je odňato něco svobody z osudu vlastního.
Tato myšlenka sdílela osud mnoha jiných užitečných záměrů: byla totiž schválena a zapomenuta.
Hra na náhodu skončila. Vezměte osud do vlastních rukou.
Na svém štěstí i neštěstí lidé s osudem spolupracují.
Pravé přátelství je rostlinka, která roste pomalu, musí podstoupit a vydržet mnohé rány a nepřízně osudu, než si zaslouží své jméno.
Žena, která je tak neopatrná, že ji přistihli, si zaslouží svůj osud.
Jednotlivci musí se učit poddati se osudu, národové nikdy.
Rozmary naší mysli jsou ještě podivnější než rozmary osudu.
Hlavní tajemství, jak si zachovat veselost, jest nedovolovat, aby nás maličkosti znepokojovali, a zároveň umět si vážit těch drobných radostí, jenž nám osud poskytuje.
Sluší se stýskat si na osud, ne nad ním plakat.