Kde se nudíme lépe než v kruhu rodiny?
Otec si stěžuje na líného, zkaženého syna, který se dal na špatnou cestu, rozhazuje jmění, trápí ostatní členy rodiny i otce samého: "Kdybych zplodil kámen, měl bych si na co sednout. Takhle nic."
Nevděčný je ten, kdo vrací dobrodiní bez úroku.
Podle statistiky připadá u nás na každou rodinu 4,1 osoby. Ta jedna desetina je otec.
Rodinný kruh často mívá podobu trojúhelníka.
Rodinný život je zásah do života soukromého.
Vidím lidstvo jako rodinu, která se sotva seznámila.
Kdo zničil byť jeden předsudek, je dobrodincem lidstva.
Země je moje vlast a lidstvo je moje rodina.
Když přijmeš dobrodiní, ztrácíš svobodu.
Kdy se nudíme lépe než v kruhu rodiny?
Všechny špatné vlastnosti se vyvíjejí v rodině. Začíná to vraždou a pokračuje to přes podvody a opilství až ke kouření.
Dobrodiní prokázané špatnému pokládáme za zločin.
Všechny šťastné rodiny jsou si navzájem podobné, každá neťastná rodina je nešťastná svým způsobem.
Bratrství není v tom nevidět chyby, ale vytknout je způsobem bratrským.