Stáří je celkové ochromení: všechno má a ve všem mu něco chybí.
Stáří přichází náhle.
Stáří se vplíží, aniž to tušíš.
Život je jako prší : Někdy dostaneš dobré nebo špatné karty ale ty se s nimi musíš naučit hrát. A nevzdávat to.
Nemožné je jen to, co jsme nedokázali učinit možným...
K radostnému stáří patří vzpomínky na ženy, se kterými jsme se neoženili.
Stáří je břemeno, které se každý snažíme nést co nejdéle.
Omyly ducha přibývají ve stáří jako vrásky na tváři.
Chybovat je jednoduché, odpouštět je lidské, proto každý kdo mi dokázal odpustit mé chyby je člověkem a zároveň i mým nejlepším přítelem.
Bolest nás může oslabit, ale nemůže nás zbavit iluzí a snů !
Mladí mají aspirace, které se nikdy neuskuteční, stáří mají vzpomínky na to, co se nikdy nestalo.
Člověk nepozorovaně, ale vždycky jednou za deset nebo za patnáct let "naráz zestárne", jako kdyby na něj příroda zapomněla a pak se zničehonic upamatovala a honem ho posadila na úroveň jeho skutečného stáří.
Vášně mladosti jsou neřestí stáří.
Je lepší se podcenit a pak být překvapen z daného úspěchu, než-li se přecenit a litovat pak neúspěch. Sice z toho neúspěchu se poučíš a budeš příště moudřejší a opatrnější, ale pokud už potom nebude pozdě.
Před věděním je porozumění před porozuměním je vidění před viděním je poznání před poznáním je vědění. Strážce cesty,zjevení víry Friedrich Wilhelm Nietzsche