Činit jiné šťastnými je snazší než sebe samého.
Štěstí, které třeba bránit, není už vlastně štěstím.
Člověk se musí smát dřív, než je šťastný, poněvadž jinak by mohl zemřít, aniž by se zasmál.
Ten, kdo nerozezná štěstí, když přijde, si nesmí naříkat, když odejde.
Láska je jako hra, při níž se tahá za nitky o štěstí, tolik je jich všelijak propletených a jenom na jedné je perla, která znamená výhru.
Žít pro jiné není jen zákon povinnosti, ale i zákon štěstí.
Blbost je velký dar přírody. Činí člověka šťastným.
Kdo si sám sobě vystačí a nic nepotřebuje, je šťastný.
Až si budeme vědomi své úlohy, byť zcela bezvýznamné, pak teprve budeme šťastni.
Kdo ví jak umřít, může být šťastný.
Očekávané štěstí je motorem lidského života.
Ženy nás už donutí, abychom byli šťastni.
Člověk je tedy tak šťastně utvořen, že nemá žádný spolehlivý princip pro to, co je pravé, ale několik výborných pro to, co je klamné.
Každá doba je tím kratší, čím je šťastnější.
Nemůžeme-li štěstí sdílet s jinými, je to jen poloviční štěstí.