Vždycky lze odpustit přečiny, ke kterým má člověk sílu se přiznat.
Král nad lidem, nad králem zákon stojí.
Většina lidí zabijí sebe, protože nemá odvahu zabít druhé.
Dárkem, to mi věř, si získáš každého z bohů i lidí.
Čím hlouběji jsme klesli, o to je víc v sázce. Dotýkáme se dna. Když je všechno ztraceno, najdeme sebe. A aby k tomu člověk došel, aby se stal Bohem, stačí, aby se dotkl dna, aby se poznal až do dna.
Lidé, kteří se podávají svým citům, jsou prostě břemenem pro ostatní.
Dno pracovní morálky - člověk nedělá nic a také ho to nebaví.
Lidé vždycky dávají prostředí vinu za to, jací jsou.
Šťastný člověk, najde-li ženšen i na svém dvorku.
Každý člověk je do té míry omezený, že chce druhého vychovávat ke svému obrazu.
Slabí lidé čekají na příznivou příležitost, silní si jí vytvářejí.
Svou přirozenou povahou se člověk vyvíjí v bylinu nebo v býlí, ať proto první včas zalévá, druhý pleje.
Je mravním požitkem lidí nedávat do oběhu více lásky, než kolik jsme jí schopni ve svrchované míře uplatnit.
Úkolem každé organizace je přeměnit schopnosti lidí ve schopnosti společnosti.
Úspěch je skoro to poslední, co se člověku odpouští.