Svět připadá komický těm, kteří myslí, a tragický těm, kteří cítí.
Člověk sám svého světa jest tvůrcem a má mlíti na svém vnitřním mlýně, třeba by vůkol všecky vody stály, všechen vítr a póry váznuly, všecky závaží světa tíže pozbyly a pera ve své pružnosti ke hnaní kol ochabovala.
Lidstvo musí války ukončit, jinak války ukončí lidstvo.
Hranice mezi dobrem a zle, nedějí a zoufalstvím nerozdělují svět mezi "námi" a "nimi". Ta hranice probíhá prostředkem každého z nás.
Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině. Zachytit nekonečno v dlani a věčnost v jedné hodině.
Co dělá a vždy bude dělat z tohoto světa slzavé údolí, je nenasytná chtivost a pýcha lidstva.
Svět není dokonalý, ale pořád se ještě otáčí.
Obraznost vytváří svět stále jiný.
Svět se zakládá na příkladu vládce.
Filtry, přes které se díváme na svět jsou jako vzduch. Nevíme o nich do doby, než nám je někde ukáže.
Zapomeň sám na sebe, potom si tě svět bude pamatovat.
Svět má tak úzké obzory, a mozek nekonečné možnosti.
Jeden generál vyhrál bitvu a tisíc vojáků složilo navěky kosti.
Láska nemůže být květem mezi stěnami. Ona chce celého světa bez mezí. Láska je strom na hoře - strom, který rostl.
Dík úsilí státníků byla zachována světová nejistota.