Svět připadá komický těm, kteří myslí, a tragický těm, kteří cítí.
Člověk sám svého světa jest tvůrcem a má mlíti na svém vnitřním mlýně, třeba by vůkol všecky vody stály, všechen vítr a póry váznuly, všecky závaží světa tíže pozbyly a pera ve své pružnosti ke hnaní kol ochabovala.
Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině. Zachytit nekonečno v dlani a věčnost v jedné hodině.
Hranice mezi dobrem a zle, nedějí a zoufalstvím nerozdělují svět mezi "námi" a "nimi". Ta hranice probíhá prostředkem každého z nás.
Co dělá a vždy bude dělat z tohoto světa slzavé údolí, je nenasytná chtivost a pýcha lidstva.
Lidstvo musí války ukončit, jinak války ukončí lidstvo.
Svět není dokonalý, ale pořád se ještě otáčí.
Obraznost vytváří svět stále jiný.
Filtry, přes které se díváme na svět jsou jako vzduch. Nevíme o nich do doby, než nám je někde ukáže.
Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny.
Svět v temných, ale skutečných barvách má větší cenu, než svět v barvách růžových, ale falešných.
Láska nemůže být květem mezi stěnami. Ona chce celého světa bez mezí. Láska je strom na hoře - strom, který rostl.
Celým světem Mamon vládne, jemu náš se klaní věk, celou zeměkoulí točí průmysl a výdělek.
Bože, měj slitování s našimi nepřáteli, protože my ho mít nebudeme.
Svět se zakládá na příkladu vládce.