Dějiny světa bohužel nejsou, jak se většinou podávají, jen dějinami lidské odvahy, nýbrž dějinami lidské zbabělosti.
Buďme stručný, svět je přelidněn slovy.
Svět má patřit bláznům.
Filozofové zhusta propadají stavu, kdy ztrácejí hmat pro svět a dívají se na život abstraktně jako na šachovou partii. Svěřit se vládě těchto filozofů znamenalo by něco takového jako klást dynamit k základům všech institucí.
Radost nám propůjčuje křídla. V čase radosti je naše síla živější, náš intelekt bystřejší a naše chápání méně omezené. Tehdy je pro nás zřejmě lehčí měřit se se světem a zjistit, k čemu se nejlépe hodíme.
Svět dává rady, jen když se ptáme, a ptát se můžeme, jen když máme přesně vymezený cíl.
Svět chce být klamán, tedy jej klamejme.
Člověk je svět v malém.
Historie světa je souhrn událostí, kterým se bylo možno vyhnout.
Svět nikdy nezajde na nedostatek divů, pouze na nedostatek údivu.
Vyřezaní světci udělali pro svět mnohem více než živí.
Svět je hezký a stojí za to o něj bojovat.
Filozofie je pokus o jednotný názor na svět a život, přírodu a ducha.
Tímto světem projdu jen jednou. Proto každé dobro a laskavost, kterou mohu prokázat kterékoliv lidské bytosti, nebo němé tváři, nechť vykonám nyní a nechť je neodkládám. Neboť nepůjdu znovu touto cestou.
Kdyby blbost kvetla, byl by svět jako velká rozkvetlá zahrada.