Dějiny světa jsou světový soud.
Kdyby se v životě dalo všechno matematicky zařídit, bylo by to opravdu krásné a svět by byl dokonalý.
Moderní svět není špatný; v některých věcech je moderní svět až příliš dobrý. Je plný zplanělých a promrhaných ctností.
Člověk sám svého světa jest tvůrcem a má mlíti na svém vnitřním mlýně, třeba by vůkol všecky vody stály, všechen vítr a póry váznuly, všecky závaží světa tíže pozbyly a pera ve své pružnosti ke hnaní kol ochabovala.
Člověk by měl být po celý život turistou - aby viděl ze světa jen to, co stojí za vidění.
Všichni politici jsou od počátku světa stejní, přestože se okolnosti mění a události se nikdy nevyvíjejí stejným způsobem.
Zalidnit svět je snadné. Vylidnit svět je snadné. Tak v čem je problém?
Nejkrásnější zákoutí světa je v milencově náručí.
Dějiny světa bohužel nejsou, jak se většinou podávají, jen dějinami lidské odvahy, nýbrž dějinami lidské zbabělosti.
Směj se a celý svět se směje s tebou. Plač a pláčeš sám.
Pro celý svět ses zrodil a nikoli pro sebe sama.
Všichni vladaři světa se nejvíc děsí toho, že by to měli zkusit jinak, neslýchaně a obráceně; nic není konzervativnější než lidské vládnutí.
Svět je převrácený ať se na něj podíváš z kterékoliv strany.
Svět je prostě krutý. Možná, že je závistivější jako celek, než jako jedinec.
Svět skrývá hrozné drama vůle k životu, která se sobě rozštěpila. Jedna bytost prospívá na úkor druhé, jedna ničí druhou.