Vírou se žije, skepsí účtuje.
Nevědomost je nevědomost. Nevyplývá z ní žádné právo něčemu věřit.
Není třeba věřit tomu, co umělec říká. Věřte tomu, co dělá. Jedině na tom záleží.
O písni Klobouk ve křoví: "Tato píseň ohraničuje území, v němž bezradnost z nesmyslna je vyvažována vírou v hluboký smysl srandy".
Kdo dluží jedno tele - je v kleštích věřitele. Kdo dluží množství žírných stád - může si v klidu hodovat.
Největší zmatek vnáší do mysli víra v to, v co se nám chce věřit, navzdory tomu, co vidíme.
Pravda ve věcech víry je jednoduše názor, který přežil.
Ženám smíme věřit jen polovinu. Ale kterou?
Člověk je experimentující zvíře.
Nejdůležitější, čemu je se naučiti, je železná rezignace, fatalistický klidný názor na běh života, víra v pomíjejícnost všeho, nejen dobrého, ale i zlého, schopnost neoddávati se ani radosti ani žalu.
Přátelé, i já věřím v prozřetelnost, já však věřím v prozřetelnost většiny, největšího měšce a nejdelšího kanónu.
Snáze se člověk vzdá své víry než svých zvyků.
Starci všemu věří. Muži o všem pochybují. Mladí všechno vidí.
Negace je silnější víra než víra.
Politik nikdy nevěří tomu, co říká, a je proto překvapen, když mu jiní věří.