Chybami se učíme.
Lidé mi říkají:"Měl jste obrovský úspěch. Jak jste to dokázal?" Vracím se k tomu co mne naučili moji rodiče. Snaž se. Získej veškeré vzdělání, jaké můžeš, ale pak proboha něco dělej. Nestůj jen na místě, dokaž, ať se něco stane.
Podněty, povzbuzující nás k učení a poznání, jsou ve věcech samých, kterým se učíme a které poznáváme.
Tím, že učíme jiné, učíme sebe.
Zkušenost bez vzdělání platí více než naopak vzdělání bez zkušenosti.
Člověk nezískává obdiv a úctu jiného člověka svým vzhledem či vzděláním, ale bezprostředně kladným vztahem k němu.
Kdož uměním a učením pohrdá, jest podoben k tomu, kterýž by chtěl sukně, kabáty etc. sobě i jiným šíti, avšak krajčovského řemesla by neuměl, jemu se učiti nechtěl, ale je haněl a potupoval.
Kdyby se Římané museli učit latinsky, neměli by čas dobýt svět.
Člověk buď nesní vůbec, anebo zajímavě. Musíme se učit také tak bdít - buď vůbec ne, anebo zajímavě.
Člověk zůstává mladým, pokud je ještě schopen učit se, získávat nové vlastnosti a snášet odlišné názory ostatních.
Při práci se potřebujeme učit. Pracoviště je třeba změnit v benzínové čerpadlo pro naše mozky, nejen v závodní dráhu.
Práce vyžaduje čím dál větší vzdělání, vzdělání čím dál větší práci.
Učením jiných se učíme sami.
Člověk se má učit rozlišovat mezi tím, co poslouchati má a co slyšeti nemusí.
Vyučujíce učíme se, vypravujíce pozorujeme, tvrdíce zkoumáme, ukazujíce hledáme, píšíce myslíme, čerpajíce natahujeme vodu do své studny.