Lítost nad hanebnými činy je záchranou života.
Víme-li, že šílenství je údělem každého z nás, nesrozumitelné se stane srozumitelným a život se dá vysvětlit.
Jak mizerný by byl život, kdybychom se občas nepochválili.
Sny nás pozvedají z pozemského každodenního života. Obohacují naši budoucnost o nové možnosti.
Člověk prochází přítomností se zavázanýma očima. Smí pouze tušit a hádat, co vlastně žije. Teprve později mu odvážou šátek z očí a on, pohlédnuv na minulost, zjistí co žil a jaký to mělo smysl.
Kdo je bez přátel, žije jen napůl.
Vidět a cítit znamená existovat, myslet znamená žít.
Morálka začíná od maličkostí a od každého z nás. Je prostým součtem milionů životních postojů.
Člověk slevuje ustavičně, a v tom je vlastně celá životní filozofie: slevovati z ideálů svých a mladistvého poblouznění.
Psaním uměleckých kritik má oproti sebevraždám jednu výhodu - při sebevraždě připravujete o život sebe, při umělecké kritice vraždíte druhé.
Nevíme, zda běh přidává roky životu. Víme však, že přidává život rokům.
Snášet život zůstává přece první povinností všech žijících. Iluze ztrácejí jakoukoli hodnotu, jestliže nám v tom překáží.
Každý dobře prožitý život, je druhý život.
Nadlouho nebudou těšit a žít verše, jež napsali pijáci vody.
Každý den je začátkem života.