Chyby první výchovy nás provázejí celým životem, proto nejpřednější stráž lidského pokolení je v kolébce.
Odvaha je ctností jen tehdy, když je podmíněna šikovností, jinak je to pohrdání životem.
Jediný prostředek, jak život snést - považovat ho za krásný.
Nejztracenější den našeho života je ten, v němž jsme se nezasmáli.
Tohle je nejkrutější - umění žít záleží v tom, že umíme ukrývat před osobami, jež jsou nám nejdražší, radost z toho, že jsme s nimi - jinak je ztrácíme.
Na některé události v životě se dlouho připravujeme a když k nim dojde, nechápeme, proč jsme se na ně vlastně tak dlouho připravovali.
Veliký cíl dává životu velký smysl.
V životě zapomínáme mnohem více věcí, než bychom si chtěli zapamatovat.
Ničím nejsme před třicátým pátým rokem života, před čtyřicátým pátým, před padesátým pátým. Pořád musíme přesouvat hranici.
Ať už filosofové hlásali životní angažovanost nebo únik, šlo jen o jejich vlastní gesto, a netřeba se o tom dohadovat víc než o barvě vázanky.
Mysli na to, jak je život krátký.
Život strávený děláním chyb je nejenom úctyhodnější, ale i užitečnější než život strávený zahálkou.
Kruci, to by se žilo, kdyby si dalo žít.
Uměním a jen uměním se zdokonalujeme. Umění a jen umění nás může odvrátit od špinavého, nebezpečného života.
Člověk aby byl Einsteinem, když chce, aby mu život vydržel.