„Kontrola jízdenek!” pravil nenápadně oblečený muž v tramvaji. Kontroloval cestovní doklady, až přišel k panu Drastíkovi a řekl: „Pane, vaše jízdenka je neplatná!” „Vy jste ňákej divnej,” začal se zlobit pan Drastík, „deset let na ni jezdím a najednou je neplatná.”
Revizor k cestujícímu v tramvaji: „Jízdenku, prosím!” „Já jízdenky neprodávám, zkuste automat na zastávce!”
Noc na starém hradě. Host - Američan - znepokojeně běží temnotou a narazí na strašidlo. To houká: „Už zde straším čtyři století!” „Výborně,” na to host, „tak to jistě budete dobře vědět, kde jsou zde toalety!”
Ptá se paní železničáře: „Kdy pojede vlak na Písek?” „Jo, pani, to nikdo neví. Zatím tady jezdí všechny motoráky na naftu.”
Deník z výletu: „Dnešní program: Počasí nám nepřeje, tak půjdem do...”
„Slečno, vy ale máte krásné řasy,” poznamenal na pláži starší pán. „Co, prosím?” podivila se zaskočená dívka. „Už nic, na chvíli se vám zachytily vodní řasy na čele, ale už spadly...”
Fotograf jednoho renomovaného magazínu dostal za úkol udělat reportáž o velkém lesním požáru. Jeho šéf mu vytelefonoval na letišti zapůjčení malého letadla i s pilotem. Fotograf dorazil na letiště hodinu před západem slunce a opravdu, na letištní ploše stála malá Cesna a v ní seděl pilot. Fotograf si vlezl s výstrojí na zadní sedadlo a povídá: „Tak honem do vzduchu!” Pilot nahodil motor a za chvilku se letadlo odlepilo od země. Letělo sice dost nevyrovnaně, ale letělo. Fotograf říká: „Leťte na severní stranu požáru a udělejte tam několik nízkých průletů.” „Proč?” zeptal se nervózně pilot. „Protože chci udělat fotky. Jsem fotograf a fotografové dělají fotky.” Po krátké pauze pilot povídá: „Chcete říct, že nejste můj letecký instruktor?”
„Osmitisícovky už mě nebaví,” plácl horolezec po zádech překvapeného kamaráda a ukázal na krásnou dlouhonohou blondýnku: „Teď raději zdolávám metr devadesátky!”
Věž: „Přepněte na autopilota.” Pilot: „To nejde, ještě nejsme na zemi...”
Vystoupil cizinec z nečisté Amazonky a ptal se domorodce: „Kde se zde koupají ti, kteří se už vykoupali?”
Nepozorný řidič přejel ve vesnici psa. Vystoupil z auta a vydal se hledat jeho majitele. Našel ho v hospodě u stolu štamgastů a zatvářil se provinile: „Pane, přejel jsem vám psa a rád bych vám ho nahradil.” „No, to jsem štěstím bez sebe,” zlobil se majitel, „přijdu o psa a ještě budu mít výdaje... Kolik máte kolem krku?” „Proč vás to zajímá?” „Protože budu muset koupit novej obojek a taky postavit větší boudu!”
„Mami,” zajímá se malý Němec. „Ten, kdo vyváží popelnice, je popelář?” „Ano, Helmutku.” „A mami, tatínek je popelář?” „Ne, tatínek dělá manažera u Trabantu.”
„Ještě 120 km?” vytřeštil oči žíznivý dobrodruh na poušti. „To budu mrtvej!”
„Jste šťasten,” ptá se kapitán nováčka, „že sloužíte v námořnictvu Jejího královského veličenstva?” Námořník Mac Bully odpovídá: „Ano, jsem šťasten, kapitáne!” „Dobře, a co jste byl předtím?” „Předtím jsem byl o mnoho šťastnější!”
Lezou dva vyprahlí trosečníci po poušti a jeden říká druhému: „Zaskřípej zubama, vole. Třeba nám přeběhne mráz po zádech.”