Tatínka na dovolené nezajímali kubánští kozáci, ale kozaté Kubánky.
Jede poloprázdné Pendolino, strojvedoucí vidí babičku a volá na ni: „Babi, naskočte si, já vás kousek svezu!” „Ne, děkuji, já dneska spěchám!”
„Zítra jedu na Havaj.” „Hm, tam je to dobrý, když jsem tam byl naposled, byl tam takovej pěknej leteckej den, všude lítala letadla a měli i dobrý kouřový efekty!” „Hele, a nebylo náhodou 8. prosince 1942?”
„To je hotový ráj!” pochvaluje si matka přírodu na výletě za městem. „To je pravda,” přizvukuje synek, „tamhle v křoví jsem zahlídnul Adama s Evou!”
Automechanik v servise pečlivě prohlédne právě přitaženou škodovku, ale neshledá na ní žádnou závadu. Zavolá si proto zákazníka a rozzlobeně se na něj oboří: „Proč jste volal odtahovou službu? Vždyť tomu vašemu autu nic není!” Pán popravdě odvětí: „Bydlím tady kousek vedle, tak jsem chtěl ušetřit za benzin.”
Vzpomínky z Chorvatska: „Nočním tichem se ozývaly cikády, cikáni...”
Noc na starém hradě. Host - Američan - znepokojeně běží temnotou a narazí na strašidlo. To houká: „Už zde straším čtyři století!” „Výborně,” na to host, „tak to jistě budete dobře vědět, kde jsou zde toalety!”
Chlápek spěchá na jezdících schodech a při tom druhému šlápne na nohu. Po pár krocích si to rozmyslí a vrátí se: „Promiňte pane, nechtěl jsem vám šlápnout na nohu.” „Nemusíte se omlouvat, už jsem vám plivl na záda!”
Na temné hamburské ulici osloví pozdě v noci námořníka neznámá černoška: „Byl byste tak laskav, mladý muži, a doprovodil mě domů? Sama se bojím...” „To mě ani nenapadne!” odsekne mladý námořník. „Co budu dělat teď o půlnoci v Africe?”
Občané, děkuji řidiči autobusu č. 22, že na zastávce také občas otevře dveře.
Pasažéři vystupují z letadla a jeden se náhle poněkud zakymácí. „Co je?” ptá se ho přítel. „Ale, nějak se mi udělalo černo před očima.” „Z toho si nic nedělej,” poplácá ho starý kamarád po zádech, „taky jsme v Africe!”
„Pánečku,” vydechne děda na nádraží, když spatří detailně zpracovaný grafit přes celý vagón. „Ti sprejeři ale musí být rychlí, když tohle stihnou za jízdy!”
„Tento vůz dosáhne během 30 vteřin rychlosti 155 mil v hodině a v případě potřeby zastaví na 2 metrech.” „A co pak?” „Pak se tadyhle vynoří malinký nožíček a jemně vás seškrábne z předního skla.”
Na pláži: „Namazal bys mi záda?” „Jasně.” Za okamžik: „Ale ne máslem!” Po několika minutách: „Namazal bys mi chleba?” „Jasně.” Za okamžik: „Ale ne opalovacím krémem!”
Svěřuje se starý zlatokop kamarádům: „Konečně si po tolika letech odpočinu - pojedu na dovolenou na Zlaté písky!”