„Já teď budu přes hodinu a půl nahrávat film, jo?” povídá matce Karel. „Dobře,” odvětí maminka, „tak já si zatím třeba pustím video.”
Holčička na dlani hladí svého křečka a starostlivá máma ji nabádá: „Dávej pozor, ať ti neupadne a nezakoulí se!”
„Podívej, babička!” upozorňuje bratra na ulici Vašek. „Kde? Nikde ji nevidím.” „Taky není naše!”
„Proč si s sebou bereš na hokej kyslíkovou bombu?” posmívají se hoši Františkovi. Výstřední hoch se brání: „Led na rybníce už začíná tát a já neumím plavat!”
Dlouhovlasý mladík už chvíli postává v pražském holičství. Jen do křesla si sednout nechce. „Tak co tu vlastně děláte?” ztratí holič trpělivost. „Ale, schovávám se před otcem a tohle je jediné místo, kde mě hledat nebude.”
Honzík: „Mamí, Pepíček mě bije.” Maminka: „Pepí, tak jsem slyšela Honzíkovu verzi, jaká je ta tvoje?” Pepíček: „A jaká je ta Honzíkova verze?”
Jde chlapeček po ulici a uvidí nějakého zvrhlého santusáka cucat své výkaly. Volá na maminku: „Hele, mami, hovnocuc!”
„Babi, a proč jsou svatby někdy až odpoledne?” zajímá se malý Petr. „No, Petříku,” vysvětluje babička, „dopoledne přece musí být některé nevěsty ve škole!”
„Já vím, že se bojíš doma sám,” povídá synkovi táta, když musí narychlo do práce, „ale nesmíš být takový sobec. Řekni, jestli není jedno, zda se tady bojíš sám, nebo se bojíš se mnou?”
„Ale mami, vždyť už mi dávno není pět let!” zlobí se pětapůlletý chlapec.
„Tetičko,” zajímá se na návštěvě malý klučina, „chutná ti ten bonbón, co jsem ti nabídl?” „Chutná, Pepíčku. Proč se ptáš?” „No, že ho náš pes vyplivnul!”
Vyhrožuje dětem maminka: „Nezlobte, nebo vás pošlu k dědečce a bábovi!”
Výrostek v prodejně Adidas popadne za šos malého zlodějíčka a křičí mu do ksichtu: „Ať už tě tu nikdy nevidím, debile! Tohle je značková prodejna. Tady můžou krást jen značkoví zloději!”
Letní tábor končí a dvě nejlepší kamarádky, Věra a Katka, se musí rozejít. „Když budeš někdy něco potřebovat, zavolej,” navrhne Věra. Katka se zamyslí: „A uslyšíš mě?”
Zvoní telefon, zdvihne jej Pepíček Kalianků. Z telefonu se ozve: „Prosil bych hlavu rodiny.” „Jakou - titulární nebo faktickou?”