„Jaké má tvůj tatínek vlasy, Arnoštku?” „Plešaté.”
„Já vím, že se bojíš doma sám,” povídá synkovi táta, když musí narychlo do práce, „ale nesmíš být takový sobec. Řekni, jestli není jedno, zda se tady bojíš sám, nebo se bojíš se mnou?”
Před panelákem se cizí pán ptá chlapečka: „Bydlí tady v domě pan Novák?” „Ano!” „A můžeš mi ukázat, kde?” „Ano!” Chlapec ho pěšky odvede do 12. patra a ukáže na dveře: „Tady!” „A je doma?” „Ne, sedí před barákem na lavičce!”
Zazvoní takhle pedofil u dveří a ptá se: Můžu si u vás skočit na malou???
„Tati, proč mě to autíčko na ovládání neposlouchá?” „To je normální, Karlíku. Autíčko má poslouchat dálkové ovládání, a ne tebe!”
„Pepíčku, jaké vlasy má tvůj otec?” „On má jenom hlavu!”
Přijde Pepíček do obchodu a ptá se: „Prosím vás, máte tvrdý rohlíky?” „Máme.” „Dobře vám tak, měli jste je prodat včera.”
Ptá se synáček tatínka: „Tati, bejk je manželem krávy?” „Ne, synáčku, to je milenec. Manžel je vůl!”
„Ty jseš debil!” nadává Petrovi Joska. „Nesmíš být na sebe tak tvrdý, Josko,” odpálkuje ho Péťa, „přestaň si nadávat!”
Pepíček přijde do lékárny a ptá se: „Máte prezervativy?” Lékárník mu odpoví: „Za prvé - prezervativy nejsou pro děti a za druhé, ať si sem zajde tatínek sám a vybere si podle velikosti.” Pepíček na to: „Tak za prvé: Prezervativy nejsou pro, ale proti dětem a za druhé - tatínkovi nebudu nic říkat, protože mě sem poslala maminka, jelikož jede do lázní a ještě neví, jaké tam budou rozměry!”
Pavel přinese domů třídní důtku a tatínek, mimochodem policajt, se ho ptá: „Co jsi provedl?” „Vystřelil jsem si z našeho třídního učitele,” přiznává harant. Policajt si oddechne: „Díky Bohu, že zůstalo jen u důtky. Co kdybys, ty pitomče, někoho trefil?!”
„Franto, okamžitě ke mně!” zařve otec, rudý ve tvářích. „Co, co je, tati?” rozklepe se naběhnutý třeťák. „Tady v žákovské knížce čtu, že neposloucháš paní učitelku. Prý ti nejméně desetkrát říkala, aby sis zavázal tkaničky...” „Ale já měl na nohou sandále!”
„Nechoď na ten balkón jen v tričku, nebo nastydneš!” zlobí se na Aničku máma. „Neboj,” konejší ji děvče, „mám na sobě mikinu.” „A kde? Nelži mi!” „Ale já ti nelžu - zrovna ji věsím na šňůru.”
Rodiče odjeli do města nakupovat a Pepíček musel hlídat svoji mladší sestru. Jenže chlapec chtěl jít na ryby. Nakonec se rozhodl, že zvládne obojí. Večer povídá mamince: „Tohle už víckrát neudělám. Nechytil jsem vůbec nic!” „Ale no tak, Pepíčku, buď trochu trpělivý. Když jí to vysvětlíš, příště bude určitě potichu a nevyplaší ti ryby.” „Ale ne, o plašení nejde. Sežrala mi veškerou návnadu.”
Pán si prohlíží žákovskou knížku svého syna a ptá se: „Jak je to možné, že ze všech předmětů máš pětky a z dějepisu ne?” „Protože jsem z něj ještě nebyl zkoušený!”