Stojí chlapeček u kanálu a pláče. Přijde za ním policajt a ptá se ho, co se mu stalo. „Spadl mi do kanálu chleba!” „S máslem?” „Ne, s bráchou!”
Pepík se ptá maminky: „Můžu jít ven?” „To chceš jít s tou dírou v kalhotách?” „Ne, s Aničkou.”
„Tati, kdo jsou osvícenci?” vyzvídá na svém tatínkovi malý František. Otec se zamyslí a pak sebevědomě odvětí: „Lidé z Černobylu.”
Pepíček přijde ze školy a říká mamince: „Mami, teta paní učitelka tě pozdravuje, pozdravuje, pozdravuje, pozdravuje, pozdravuje...” „Počkej, Pepíčku, to stačí.” „Ale ona tě pozdravuje moc!”
Maminka s Pepíčkem jsou na procházce v lese a Pepíček zahlédne chlapa v pláštěnce, který klečí na bobku a něco pořád vytahuje ze země. „Co je to za člověka?” ptá se maminky. „To je rybář,” poučuje ho máma, „chytá žížaly.” „Žížaly?” podiví se Pepíček. „Já myslel, že když je rybář, má chytat ryby...”
Na Hanku zvoní kamarádky: „Půjdeš ven?” „Půjdu, ale až tak za půl hodiny.” „Máš snad něco na práci?” „To ne, ale jsem pověrčivá - musím počkat až trošku stoupne teplota, venku je teď třináct stupňů!”
Mařenka šla na zábavu a ostražitá matka s ní poslala mladšího bratra Pepíčka, aby ji hlídal. O půlnoci se Pepíček vrátí sám a matka okamžitě vyzvídá, kde je Mařenka. „Ona si s Frantou v lese sundává kalhoty,” vypráví Pepíček. „Mně se čurat nechtělo, tak jsem šel domů.”
Holčička udiveně pozoruje maminku, jak si nanáší pleťovou masku. „Proč to děláš?” vyzvídá. „Abych byla krásná,” odpoví maminka. Po chvíli si začne krém stírat. „Co se děje?” nechápe holčička. „Vzdáváš to?”
Třináctiletá dívka si zkouší před zrcadlem novou minisukni a zeptá se na názor maminky: „Je to hezký, ne, mami?” Maminka se na dcerušku zadívá a konstatuje: „Ano, tak hezký, že tě v tom ven nepustím!”
„Pepíčku, jak jsi přišel na to, že náš pan doktor je homosexuál?” „No říká se: Kam nechodí slunce, tam chodí lékař.”
Dva malí kluci se hádají o míč: „Dej mi ho, je můj!” „Ne, ty mi ho dej - ten míč je můj!” „Ne, můj!” „Ne, ne, můj!” Po nějaké době: „Tak si ho teda vem!” „Ne, ty si ho vem!” „Ne, ty...”
Otec povídá nakvašeně dvacetiletému synovi: „Nedám ti už ani haléř. Ode dneška jsi pro mě mrtvej!” „Tak mi dej aspoň na pohřeb...”
Pepíček se polije v restauraci polévkou a říká tatínkovi: „Zase ti maminka nafackuje!” „Nevím, proč mně?” „Nedával jsi na mě pozor, když jsem jedl!”
Pavel půjčí bráchovi deset korun a zarazí ho na odchodu: „Co se říká?” „Díky.” „Ne, vrátím ti patnáct!”
Na návštěvě u tety: „Filípku, proč brečíš?” „Umřelo mi tamagoči.” „Vždyť jsi ho měl teprve jeden den,” podiví se teta. „Co jsi, proboha, dělal?” Filípek na to: „Pohřbil jsem ho na zahradě.”