Děda přišel do hospody a stěžuje si na babičku: „Když nosí moje pantofle, to mi nevadí. Když mi sebere celý důchod, to mi taky nevadí. Ale když se na mě u oběda směje mýma vlastníma zubama, to už je moc!”
Baví se dvě důchodkyně v cukrárně: „Slyšela jsem, že se prý Kudláčkovi rozvedli?” „To je pravda. On dostal auto, ona děti a advokáti všechno ostatní!”
Přijde bába k doktorovi s prostřeleným kolenem. Doktor na ni: „Co se vám to stalo?” „Ále, chtěla jsem spáchat sebevraždu.” „A proč jste se teda střelila do kolena?” „Manžel mi poradil, že se mám střelit dva cenťáky pod bradavku.”
Přes velkou světelnou křižovatku přecházejí dva dědouškové na červenou. Skřípot brzd, velké troubení a hned je u nich taky strážník a začne je nevybíravými slovy umravňovat a už taky vytahuje pokutový blok. Jeden z dědečků se na něj překvapeně podívá a ptá se: „A to ani hrdinové od Dukly nesmějí přecházet na červenou?” No, co teď? To se mladíkovi ještě nestalo, ve škole jim to neříkali... tak mávl rukou, pro jistotu je převedl na druhou stranu a ještě jim zasalutoval. Ten druhý děda povídá: „Poslouchej, já ani nevím, že jsi bojoval u Dukly?” „Kdo říká, že jsem bojoval u Dukly? Ale zeptat se snad můžu, ne?”
Víte, že budou stavět supermarket pro sklerotiky? Dostanou tam všechno, na co si vzpomenou.
Jak mohou žít čeští důchodci s tak nízkým důchodem? Krátce!
Potkají se dva staří známí: „Tak jak žiješ, kamaráde?” „Dýchám, srdce mi tluče...”
„Když dosáhnete mého věku, 65 let, stanou se tři věci,” vypráví stařík Bartoň. „Nejprve vás začne opouštět paměť a na ty dvě další si teď nemůžu vzpomenout.”
Dva důchodci: „Slyšel jsem, že ty mladé kočky budou nosit zase delší sukně.” „Mně to nevadí, já mám ještě dlouhou paměť.”
Jde babka na WC a namísto do ženského vejde do mužského. Tam ji zastaví muž a říká: „Babi, sem nemůžete jít, to je pouze pro pány.” „No a co, a mám se posrat!”
„Proč tomu invalidovi říkáte Lež?” zajímá se nový obyvatel domova důchodců. Děda Vonásek mu to objasňuje: „Protože lež má krátké nohy.”
Asi měsíc předtím, než děda zemřel, mu babička začala mazat nohy sádlem. Mnohem snadněji pak natáhl bačkory.
„Jestli okamžitě nevstanete, zakroutím vám krkem!” vyhrožuje bezdomovci ležícímu na kolejích strojvedoucí. „Jen si poslužte, pane, já ho mám totiž přirostlej k trupu.”
Babička přijde do banky a chce vybrat peníze: ,, Musíte se podepsat na zadní straně, babi." ,, A jak se mám podepsat?" ,, No, jako se podepisujete na pohled." A babka píše: ,, Pozdravuju vás všechny. Vaše babka."
Víte, proč počítají důchodci každou korunu? Protože na to mají čas.