Povídají si dva důchodci v parku: „Franto, já tomu Jirkovi na pohřeb asi nepůjdu.” „A proč? Po tom všem, co pro tebe udělal?” zeptá se druhý. „Však on mi na pohřeb taky nepůjde, tak co bych tam dělal?”
Přijde mladá dívka domů a povídá matce: „V zelenině mají táákhle silné okurky,” a ukáže průměr cca 8 cm, „a táákhle dlouhé,” a ukáže asi 30 centimetrů. Dívá se na to hluchá babička a říká: „Jenom aby si tě, holka, taky vzal!”
Potkají se dva staří známí: „Tak jak žiješ, kamaráde?” „Dýchám, srdce mi tluče...”
Děda je s babkou na procházce v lese a musí si odskočit. Když dlouho nejde, babka na něj volá: „Co tam děláš, dědku? Ty tam snad po sobě hledáš to hovno!” „Ale ne, to už jsem měl dvakrát v ruce. Brejle nemůžu najít!”
Děda se baví s kamarádem a svěřuje se mu: " Hele Franto mě poslední dobou vůbec nestojí." a Franta mu na to odpoví: "Tak jez chleba to prej pomáhá." Děda okamžitě běží do obchodu a tam říká: "Dejte mi tři bochníky chleba." A prodavačka na to: " Vždyť vám ztvrdne." a děda: "Joo? Tak mi jich dejte radši pět."
Přijde stařík do opravny: „Prosím vás, mám tady jeden starý gramofon, který nefunguje. Co myslíte, vyplatí se mi nechat ho spravit?” „No to já nevím. Kolik je vám let?”
Nejhorší na stárnutí je, že vám vypadají všechny vlasy a vy je ani nestačíte zamést.
Pobíhá děda celou noc po ložnici: „Co jsem to jenom chtěl?” Ráno si konečně vzpomene: „Už vím - jít si večer dřív lehnout!”
Povídají si dva kamarádi a jeden prohodí: „Včera mi nečekaně umřel děda, bylo mu 93.” Druhý se zajímá: „A na co umřel?” „Zastřelil ho žárlivý manžel!”
Modlitba důchodců: „Pane Bože, když jsi mi už sebral sílu, měl jsi mi sebrat i chuť!”
Babka k manželovi: „Kdybys, dědku, věděl, kolikrát jsem tě podvedla!” „Cože?” „To mám štěstí, v mládí neviděl a teď zase pro změnu neslyší!”
Přes velkou světelnou křižovatku přecházejí dva dědouškové na červenou. Skřípot brzd, velké troubení a hned je u nich taky strážník a začne je nevybíravými slovy umravňovat a už taky vytahuje pokutový blok. Jeden z dědečků se na něj překvapeně podívá a ptá se: „A to ani hrdinové od Dukly nesmějí přecházet na červenou?” No, co teď? To se mladíkovi ještě nestalo, ve škole jim to neříkali... tak mávl rukou, pro jistotu je převedl na druhou stranu a ještě jim zasalutoval. Ten druhý děda povídá: „Poslouchej, já ani nevím, že jsi bojoval u Dukly?” „Kdo říká, že jsem bojoval u Dukly? Ale zeptat se snad můžu, ne?”
Přijde dědoušek k doktorovi na prohlídku a doktor se ho ptá: „Tak co? Máte pravidelnou stolici?” „Mám, pane doktore. Každé ráno v šest.” „Dobře, a v kolik hodin vstáváte?” ptá se doktor dál. „No, taky pravidelně, každý den v sedum.”
„Jestli okamžitě nevstanete, zakroutím vám krkem!” vyhrožuje bezdomovci ležícímu na kolejích strojvedoucí. „Jen si poslužte, pane, já ho mám totiž přirostlej k trupu.”
Babička přijde do banky a chce vybrat peníze: ,, Musíte se podepsat na zadní straně, babi." ,, A jak se mám podepsat?" ,, No, jako se podepisujete na pohled." A babka píše: ,, Pozdravuju vás všechny. Vaše babka."