Chlápek se vyptává v hospodě: „Proč nemáte na stole párátka?” „Měli jsme,” oznamuje hospodský, „ale hosti nám je tam nevraceli zpět!”
„Pane vrchní, co jste mi to sem přinesl?” rozčiluje se nespokojený host. „Má to být káva, nebo čaj?” „Co na tom záleží, zda je to káva nebo čaj, když to nemůžete od sebe rozeznat?!”
Poslední odstavec v kuchařce: „A než vylijete jídlo z kastrolu, ubezpečte se, že pod oknem nikdo není.”
„Ahoj, proč jsi přestal pít?” „Nechci vidět manželku dvakrát...”
„Pane vrchní, vašemu kuchaři zřejmě spadly do mé svíčkové vyndavací zuby.” „Tíky, še jste mje uposolnil. Fšak já mu to spošítám!”
„Nechlastat, nechlastat, nechlastat,” mudruje štamgast. „A nebo radši jo!”
Před půlnocí požádá host v baru vrchního: „Už musím jít domů. Dejte mi něco, abych vystřízlivěl.” „Prosím, tady je účet.”
„Zapomněl jsem v tramvaji láhev vodky, nepřinesl ji někdo?” ptá se občan na milici. „Láhev ne, ale přinesli toho, co ji našel!”
Víte, jak se dělá jahodový koktejl? To nacpete krávu jahodama a strčíte ji do mixéru.
Barman se mě zeptal, co si dám. Řekl jsem mu: „Chci nějaké překvapení.” Ukázal mi fotky mojí nahé ženy.
„S čím jsou ty buchty, s povidly?” zajímá se v restauraci zákazník. „Ne, pane,” odvětí číšník, „se švestkovým džemem.”
Ptají se pivaře kamarádi: „Proč zavíráš oči, když piješ?” „Slíbil jsem ženě, že se na chlast už ani nepodívám!”
Otevřely se dveře do hospody a do nich vstoupil Karel. „To není možné, Karle, tebe stará pustila do hospody?” „Pustila. Jestli mi nevěříš, tak si to ověř!” „Proč bych si to ověřoval, vždyť vidím, že máš na to razítko pod okem!”
Jak se pije tequila army shot? Dáš si tequilu do pupíku, na ucho sůl a do oka si nakapeš citron.
Myslím si, že lidé by měli chodit bosi, je to mnohem zdravější. Například já, když se ráno vzbudím obutý, tak mě bolí hlava...