„Pepo, kdo tě nutí do toho kouření?” „Nikdo, já to dělám dobrovolně!”
Bouchač srovná v baru na hromadu tři přiožralé frajery a omlouvá se: „Pánové, to byl jenom podmíněný reflex - já jsem v podmínce...”
Baví se dva opilci. Jeden říká: „Asi začínám vidět dvojmo.” Druhý vytáhne stokorunu a řekne: „Tady máš ty dvě stovky, co jsi mi kdysi půjčil!”
Baví se dva v hostinci: „Co bys dělal, kdybys byl paroháč?” „Šel bych do lesa.”
„Pane vrchní, můj talíř je špinavý!” „No a co? Můj pes se z něj také nažral a přežil to!”
Poslední odstavec v kuchařce: „A než vylijete jídlo z kastrolu, ubezpečte se, že pod oknem nikdo není.”
„Ahoj, proč jsi přestal pít?” „Nechci vidět manželku dvakrát...”
„Nechlastat, nechlastat, nechlastat,” mudruje štamgast. „A nebo radši jo!”
Chcete-li zhubnout, svlékněte se do naha, posaďte se před zrcadlo a jezte. Efektivita navrhovaného způsobu závisí na tom, jak rychle vás z té restaurace vyhodí.
„S čím jsou ty buchty, s povidly?” zajímá se v restauraci zákazník. „Ne, pane,” odvětí číšník, „se švestkovým džemem.”
Otevřely se dveře do hospody a do nich vstoupil Karel. „To není možné, Karle, tebe stará pustila do hospody?” „Pustila. Jestli mi nevěříš, tak si to ověř!” „Proč bych si to ověřoval, vždyť vidím, že máš na to razítko pod okem!”
Myslím si, že lidé by měli chodit bosi, je to mnohem zdravější. Například já, když se ráno vzbudím obutý, tak mě bolí hlava...
Proč se ďábelskému guláši říká ďábelský? Protože jenom čert ví, co do něj dali.
„Pane vrchní, vašemu kuchaři zřejmě spadly do mé svíčkové vyndavací zuby.” „Tíky, še jste mje uposolnil. Fšak já mu to spošítám!”
Jaký je rozdíl mezi člověkem a strojem? Dobře namazaný stroj je potichu.