Vilém oranžský byl králem pomerančů.
Delfy jsou samičky delfínů.
Na sjezdu: „Ahoj lidi, já jsem manžel Katky Novákové.” „Ahoj, já jsem manžel Jany Novotné.” „Čau, já jsem muž Petry Černé.” „A já jsem tady, chlapi, snad jediný, kdo je manželem své manželky!”
„Pozor,” upozorňuje Martina češtinářka, „černoši hráli fotbal je měkké I.” „Pro mě ne,” odporuje holohlavý týpek, „já jsem skín.”
Franta si při zkoušení z asijských dějin nejdřív neví rady, ale pak se rozpovídá: „78 n.l. kušánský císař Koniška ovládá sever Indie, 79 n.l. kušánský císař Koniška ovládá sever Indie, 80 n.l. kušánský císař Koniška ovládá sever Indie, 81 n.l. kušánský císař Koniška ovládá sever Indie... no... ovládá ho až do 102 n.l.”
Ptá se vysokoškolák spolubydlícího na koleji: „Ty vole, Karle, proč jsi od krve?” „Venku je děsná kosa... a drží ji v ruce nějaká babizna.”
Roku 793 bylo japonské hlavní město přesunuto z Nary do Kjóta (sunulo ho 10 milionů Japonců).
Hádají se tři nadupaní šprti. První říká: „Jednu hodinu.” Druhý, chytřejší namítne: „Šedesát minut.” Třetí, nejchytřejší z těch třech, nesouhlasí: „3600 sekund!”
Tomáš Beckett se píše jako ten dramatik, kterého budete brát příští rok.
Jediný druh hada, který má nohy, je had plastickyoperovaný.
Když chceš rozdělit kosočtverec na dvě půlky, musíš tu čáru uprostřed protáhnout až k vrcholům, Pažoute!
Paní učitelka chce po dětech, aby řekly rým. Jednotlivé děti postupně říkají své rýmy, až je řada na Pepíčkovi a ten říká: „V moři stojí kokrhel, vodu má až po kolena.” „Ale Pepíčku, to se přece vůbec nerýmuje!” „Jen počkejte, až přijde příliv.”
Krémový jogurt je Nivea s pribináčkem.
Přistihl mě učitel, v záchodě cigarety. Říkám: „Jé, to jsem ani nevěděl, co jsem všechno vypil!”
Bezocasí mají ocas z bezu.