„Tak, děti, vyjmenujte nějaký živel,” říká paní učitelka. „Voda,” povídá Mařenka. Učitelka ji pochválí: „Správně, Mařenko.” Hlásí se Pepíček: „Prosím, slivovice. Tatínek říká, že když má slivovici, je ve svém živlu!”
Ptá se angličtinářka žáka z osmičky: „Is your English getting better?” „Yes, it be very very good!”
Aby měl muž hladkou tvář, musí si pravidelně stříhat vousy.
Partikule jsou kule, které patří celé partě.
„Liduško, věděla bys, kdo to byl Kosmas?” „Návštěvník z kosmu?”
Ve škole: „Pepíčku, kdo ti pomáhal s domácím úkolem?” „Nikdo, paní učitelko.” „Pepíčku, nelži! Kdo ti pomáhal s domácím úkolem?” „Tatínek.” „Tak mu vyřiď, že Wolker byl Jiří, a ne Johnny.”
Paní učitelka o přestávce přistoupí k Františkovi: „Co to čteš za knihu?” „Poslušně hlásím, že čtu Dobrého vojáka Švejka.”
Školní třída je na návštěvě v papírně a průvodce všem pokyne: „Vezměte si na hlavu přilby.” „Proč?” diví se žáci. „Posledně tu spadla dvou lidem na hlavu cihla,” vypráví jim hrůznou příhodu zaměstnanec papírny. „Chlapec neměl na hlavě přilbu a zahynul na místě, dívka přežila.” „Já tu dívku znám,” zvolá Pepíček, „chodí v přilbě pořád dokola a stále se směje!”
El Chorro se tak jmenuje, protože se tam čóruje.
Jediné, co o Neználkovi vím, je, že musel být panic.
Učitelka řekla, že už se mnou nechce nic mít a dala mi jedna až pět.
Na konci výtvarky paní učitelka dětem oznamuje: „Příště si přineste vodovky a štětce. A ať máte každý svoje!” „Tak to asi nepůjde,” povzdechl si Dežo.
Zvěrokruh je ten kruh, přes který skákají zvířata v cirkuse.
Nejznámější hlodavec je Mickey Mouse.
Na dějepise: „Znáš jméno nějakého významného Slovana, Pepíčku?” „Ano, prosím. Slovan Liberec, Slovan Bratislava...”