Přijde paní k zubaři. „Nebojte se, paní, bude venku dřív, než řeknete švec.” „To mi říkejte, zrovna jako s manželem doma!”
Potká primář mladšího kolegu: „Tak co, jaká byla operace?” „Cože... to nebyla pitva?!”
„Když operuje pan doktor Cvach, pacienti ani nepotřebují narkózu.” „Jakto?” „Všichni strachem omdlí.”
„Otylá, otylá,” čertí se v ordinaci matrona. „Doktore, jsem břišní tanečnice - a to byste měl vidět, jak se umím hýbat!”
„Pane doktore, dneska se mi strašně točila hlava.” „A kdy to začalo, paní Nováková?” „Sotva jsem se synem sedla na kolotoč!”
Sestra křičí přes celou chodbu: „Pane doktore, ten hypochondr z osmičky právě zemřel.” Z druhé strany se ozve rozčilený hlas lékaře: „Tak to už tentokrát přehnal!”
Pacient se ptá lékaře: „A nemá ten lék také nějaké vedlejší účinky?” „S tím musíte počítat. Brzy budete muset jít zase do práce!”
Pán si v nemocnici stěžuje: „Pane doktore, proč musím léky zapíjet tak hnusným čajem?” „Sestro, kolikrát vás mám ještě upozorňovat, že se bažant na stolek nedává!”
„Nebojte se, dostal jste se do rukou odborníka,” utěšuje před nebezpečnou operací těžce zraněného řidiče zdravotní sestra. „Náš pan doktor, než šel na medicínu, několik let pracoval v řeznictví.”
„Pane doktore, mám strašné deprese z toho, že pořád nemůžu najít toho správného muže.” „A jinak už další problémy nemáte, pane Mrkvička?”
Gynekolog se omlouvá do telefonu: „Promiňte, ale teď zrovna nemůžu - dělám buchty!”
Petr se ptá dědečka: „Proč si chirurgové zahalují obličeje?” „Aby je nikdo nepoznal, kdyby se operace nepovedla!”
„Sestro, řeknětě mi, co jsem jedl jako malý nejradši?” vyzvídá pacient. „Jak to mám vědět?” diví se sestřička. „No, říkala jste přece, že jste moje sestra!”
Pan Novák netrpělivě přechází po chodbě porodnice. Konečně se otvírají bílé dveře - a sestřička oznamuje: „Právě teď se vám narodil třetí synek.” „Snad druhý,” diví se táta. „Ten taky,” volá v poklusu další sestřička.
Povídá doktorka odcházejícímu pacientovi: „Tak si, pane Loňský, ty tři zbývající dny hezky užijte!”