Policajt je s manželkou v divadle. Sednou si a začíná se rozhlížet po lidech. Najednou se nakloní k ženě a povídá: „Hele, támhle sedí Neruda.” Manželka si pomyslí svoje a řekne: „Prosím tě, Neruda je přece dávno mrtvej.” Policajt se zase chvíli dívá a pak vítězoslavně prohlásí: „Není, teď se pohnul!”
Policajt se postaví před manželku s cedulí na hlavě: „Dnes zavřeno!” „Co to vyvádíš?” klepe si na čelo ona. „Říkala jsi, že mám zavřít oči, tak jsem je zavřel...”
Policejní hlídka zastaví řidiče s černou punčochou přes hlavu: „Co to má znamenat?!” „Jedu na karneval,” vymlouvá se týpek. Policajti si ho prověří a potom jeden povídá: „Člověče, vy teda máte perfektní masku! To auto je nahlášené jako kradené!”
„To nebyl Jarda Jágr, kdo se trefil,” vzteká se u televize policajt. „Vedoucí to zavěsil!” „Jaký vedoucí?” diví se brácha. „Nevím, ale říkali, že střílí vedoucí gól.”
Policajt ukazuje kolegovi prstem do dálky: „Podívej na támhle toho chlapa, jak rychle běží!” Parťák jukne tím směrem a pak s podivem vysloví: „Ty myslíš toho cyklistu?”
„Slečno, co jste měla v té kabelce, když vás útočník okradl?” „Ruku.”
Ředitel věznice si zavolá vězně a povídá: „Jak vysoko vyskočíš?” A vězeň odpoví: „Moc ne, asi tak půl metru.” Ředitel ho odmění dvěma rohlíky. Zavolá si dalšího vězně: „Jak vysoko vyskočíš?” „Asi tak metr.” Ředitel mu dá půlku chleba. Vězni si to pak povídají, že prý kdo vyskočí výš, dostane větší příděl. A za chvíli zavolá ředitel dalšího vězně: „Kolik vyskočíš do výšky?” A vychytralý vězeň odpovídá: „Asi tak čtyři metry.” Ředitel bez váhání pronese: „Zastřelit, přeskočí plot!”
Policista uvidí řidiče, jak špatně parkuje: „Pane řidiči, tak to bude za pět set!” „Víš, co mi můžeš políbit, blbečku?!” „Tak to je urážka úřední osoby a to je za tisícovku!” „Hele, tady máš dva tácy, a polib mi ještě jednou!”
„Včera při baseballu jsem dostal dostal pecku do hlavy,” chlubí se sousedovi strážník. „To je moc hezké. Jen škoda, že vám tam místo ní nedali mozek.”
Na policii: „Jdu ohlásit zmizení své manželky.” „A kdy jste ji viděl naposledy?” „Před pěti lety, když jsem ji zahrabával do hnoje.” „A to jdete až teď?!” „No a kdy? Dneska jsem ji chtěl vykopat a ona tam nebyla!”
Soudce: „Paní, vy tvrdíte, že vás zmlátil manžel, který tady sotva stojí o berlích?” „Víte, ctihodnosti, když mě začal mlátit, tak ještě o berlích nechodil.”
Ptá se udiveně policajt v supermarketu naloženého kolegy: „Proč, prosím tě, kupuješ takovou horu Tatranek?” „No, z každé Tatranky jde 50 haléřů na pomoc Tatrám.” Policajt vrtí hlavou nad jeho hloupostí: „Tak tos jim mohl rovnou poslat těch pět stovek nebo kolik!”
Policista jde na svou první masáž a je z toho poměrně dost nervózní. „Uvolněte se trochu, člověče!” napomene ho masér, když se celý zcepeněný položí na lehátko. „No dobře,” řekne polda. Pŕŕŕd!
V tmavé ulici ve stínu velkoměsta došlo k přepadení, jehož hlavní aktér byl neobyčejný slušňák a příjemným hlasem pravil k oběti: „Byl by džentlmen tak laskav a ráčil by poskytnout menší finanční výpomoc hladovému bližnímu bez práce, který nemá vůbec nic mimo pistole, co drží v ruce?”
Policista jde po pláži, když kolem něj proletí nafukovací míč a hned nato se ozve zoufalý křik malého chlapce: „Pane policajt, prosím, zastavte ten míč!” Policista se bleskurychle otočí a míč prostřelí. „Rád jsem ti pomohl, chlapče...”