Láska je rozkoš, ale působí bolest.
Láska kvete jen v bolesti. Čím jsou vyznání milenců, ne-li výkřikem úzkosti?
Kdo pokládá svůj osud za těžký, ať se podívá na jiné, aby se naučil trpět.
Láska je někdy jenom proto stálá, že její trny pronikly příliš hluboko do živého a každý pohyb je bolestný.
Žena opravdu někdy zvířecky trpí láskou, totiž snáší svoje neštěstí, jako zvíře snáší bolest, nesnaží se uzdravit, umí se jenom chvět a lízat si ránu.
Malé bolesti přivádějí nás z rovnováhy, ale velké nás navracejí samým sobě.
Každou bolest jenom trpělivost vyléčí.
Léčíš-li rány, je bolest na bolest vždy nejlepším lékem.
Silná je láska, když prošla ohnivým křtem bolesti.
Nadměrné štěstí se řídí týmiž zákony jako nadměrná bolest.
Kdo se bere z lásky, bude žít v bolestech.
Bolest přestává dojímat, když jsme si jisti, že už ji nezměníme.
Nesmíme se zlobit a trpět kvůli tomu, že nejsme známí, spíše musíme usilovat o to, abychom stáli za poznání.
Není smrtelníka, jehož by se nedotkla bolest a nemoc.
Bolest z lásky je pro ženu největší rozkoší.