Kde není bolest, nic se nenarodí.
Štěstí je dočasná absence přání a tužeb. Chtění je formou bolesti.
Počátek naší bolesti často se v radostech skrývá.
Manželství přináší mnoho bolestí, ale celibát neposkytuje žádné radosti.
Je jenom jedna cesta za štěstím a to přestat se trápit nad tím, co je mimo naši moc.
Já pocítila v životě mnoho bolestí, trpkých klamů, byla jsem na kraji zoufalství - avšak navzdory tomu neztratila jsem důvěru a lásku k lidem.
Slast a štěstí, to je pouze něco negativního, totiž nepřítomnost bolesti. Bolest je vlastní realitou života.
Láskyplný člověk raději sám prožívá bolest, než by ji jiným působil.
Nejbolestnější je vedle někoho sedět, jen tak se ho letmo dotýkat, plakat pro něj po nocích, ale vědět, že ho nikdy nemužeme mít ...
Slušné vychování ženy spočívá v tom, že bude raději trpět, než aby se vnucovala.
Člověk si vždycky najde nějaký důvod, aby mohl trpět.
Když jen jednou ulevím v trápení nebo žalu, když jenom jednou pomůžu v bolesti. Když jenom zvednu ptáčka vypadlého z hnízda, anebo zmírním něčí neštěstí. Pak nežila jsem nadarmo, nesešla na scestí.
Kde je láska je také bolest.
Přátelství a láska všecko zmizí, zbude jenom bolest hořký lék po letech jsme si všichni cizí máme jen hrst vzpomínek.
Bolest je prvním pokrmem lásky.