Počátek naší bolesti často se v radostech skrývá.
Přítel je ten, kdo se spoluraduje z dobra, jehož se dostane druhému, a kdo spolu s ním cítí bolest, když má zármutek, ne snad z nějakého jiného důvodu, ale pouze kvůli němu.
Práce je příliš významnou součástí života na to, aby se v ní člověk trápil.
Nikdy nebude šťastným, koho bude trápit, že někdo je šťastnější.
Láska je krása, když se dva mají rádi, láska je bolest, když jeden zradí.
Žena, která zhřeší a cítí, že nemohla jinak, a přitom je odhodlána za to trpět a ví, že na to doplatí, i když to vlastně není tak docela její vina - taková žena je podle mého názoru daleko morálnější než ostatní.
Práce mozkem je pro většinu lidí tak bolestivá jako vrtání zubů.
Slušné vychování ženy spočívá v tom, že bude raději trpět, než aby se vnucovala.
Už s chmurným mírem vchází chmurný den a samo slunce těžkou hlavu skrývá. Jen zprostit toho, kdo je nevinnen a trestat provinilé ještě zbývá. Však věčně bude srdce jímat znova žal Juliin a bolest Romeova.
Láska je jako hra, krásně začíná a s bolestí končí.
Nechť se nemodlím za úkryt před nebezpečím, ale za to, abych byl beze strachu, když nebezpečí přijde. Nechť neprosím o utišení mé bolesti, ale o srdce díky kterému bych ji zdolal.
Bylo by hloupé trápit se kvůli vnějšímu světu. On sám se o sebe nestará.
Slast a štěstí, to je pouze něco negativního, totiž nepřítomnost bolesti. Bolest je vlastní realitou života.
Když jen jednou ulevím v trápení nebo žalu, když jenom jednou pomůžu v bolesti. Když jenom zvednu ptáčka vypadlého z hnízda, anebo zmírním něčí neštěstí. Pak nežila jsem nadarmo, nesešla na scestí.
Já pocítila v životě mnoho bolestí, trpkých klamů, byla jsem na kraji zoufalství - avšak navzdory tomu neztratila jsem důvěru a lásku k lidem.