Je mnohem lepší zapomenout, než neustále vzpomínat a trápit se.
Když jen jednou ulevím v trápení nebo žalu, když jenom jednou pomůžu v bolesti. Když jenom zvednu ptáčka vypadlého z hnízda, anebo zmírním něčí neštěstí. Pak nežila jsem nadarmo, nesešla na scestí.
Trp a doufej, svět se změní, bez bolesti život není..
Jedině život má takovou cenu, aby se člověk kvůli němu trápil celý život.
Bolest z lásky nelze zmírnit hojivými mastmi.
Milovat znamená trpět, nemilovat pak zemřít.
Po špičkách se má chodit kolem mládí, neboť tam, kde je skutečné, krásného života schopné mládí, tam se stále leží v bolestech. Po špičkách chodit, a ne řinčet řetězy!
Štěstí a blaženost nezáleží ani v bohatství, ani ve vysokém úřadě nebo moci, nýbrž v bezbolestném klidu, umírněnosti citů a v takovém stavu duše, jenž dbá mezí určených přírodou.
Pomyšlení, že nejsme ničím člověku, jemuž jsme byli vším, je obzvláště bolestné. To už člověk netrpí pouhou žárlivostí, tady je zraňována sebeláska.
Slušné vychování ženy spočívá v tom, že bude raději trpět, než aby se vnucovala.
Smrt je odpoutáním od všech bolestí a hranicí, kterou naše utrpení již nepřekročí. Smrt nás ukládá do toho klidu, kde jsme spočívali před svým narozením.
Rozkoše lásky jsou pouta, která chvíli svědí a pak bolestně zařezávají.
Kde není bolest, nic se nenarodí.
Smrt není konec všeho! Je začátek nové bolesti!
Je jenom jedna cesta za štěstím a to přestat se trápit nad tím, co je mimo naši moc.