Smrt je odpoutáním od všech bolestí a hranicí, kterou naše utrpení již nepřekročí. Smrt nás ukládá do toho klidu, kde jsme spočívali před svým narozením.
Umění života spočívá v tom, že se učíme trpět a že se učíme usmívat.
Milovat může popřípadě znamenat trpět i celý život. Kéž by ti, kdo se rozhodují milovat, uvažovali o tom dřív, než se zasnoubí.
Trp a doufej, svět se změní, bez bolesti život není..
Jedině život má takovou cenu, aby se člověk kvůli němu trápil celý život.
Bolest z lásky nelze zmírnit hojivými mastmi.
Bylo by hloupé trápit se kvůli vnějšímu světu. On sám se o sebe nestará.
Štěstí a blaženost nezáleží ani v bohatství, ani ve vysokém úřadě nebo moci, nýbrž v bezbolestném klidu, umírněnosti citů a v takovém stavu duše, jenž dbá mezí určených přírodou.
Je jenom jedna cesta za štěstím a to přestat se trápit nad tím, co je mimo naši moc.
Zvyk krotí divokou bolest.
Milovat znamená trpět, nemilovat pak zemřít.
Když jen jednou ulevím v trápení nebo žalu, když jenom jednou pomůžu v bolesti. Když jenom zvednu ptáčka vypadlého z hnízda, anebo zmírním něčí neštěstí. Pak nežila jsem nadarmo, nesešla na scestí.
Kde není bolest, nic se nenarodí.
Trpí-li se ve dvou a nemohou-li si ti dva navzájem pomoci, jitří se jejich bolest až osudně: vždycky to končí tím, že jeden druhému přičítá za vinu, že trpí.
Slast a štěstí, to je pouze něco negativního, totiž nepřítomnost bolesti. Bolest je vlastní realitou života.