Já pocítila v životě mnoho bolestí, trpkých klamů, byla jsem na kraji zoufalství - avšak navzdory tomu neztratila jsem důvěru a lásku k lidem.
Štěstí je dočasná absence přání a tužeb. Chtění je formou bolesti.
Milujte život jako ženskou - čím opravdověji ho budete milovat, tím víc budete trpět.
Štěstí je jen v lásce, v myšlence a v dobrotě srdce. Všechno ostatní je bolest.
Pomyšlení, že nejsme ničím člověku, jemuž jsme byli vším, je obzvláště bolestné. To už člověk netrpí pouhou žárlivostí, tady je zraňována sebeláska.
Nikdy nebude šťastným, koho bude trápit, že někdo je šťastnější.
Soucit je tvá bolest v mém srdci.
Žena, která zhřeší a cítí, že nemohla jinak, a přitom je odhodlána za to trpět a ví, že na to doplatí, i když to vlastně není tak docela její vina - taková žena je podle mého názoru daleko morálnější než ostatní.
Práce mozkem je pro většinu lidí tak bolestivá jako vrtání zubů.
Láska je jen obal citů, jejich pozlátko, ale jejím jádrem je bolest.
Počátek naší bolesti často se v radostech skrývá.
Přátelství a láska všecko zmizí, zbude jenom bolest hořký lék po letech jsme si všichni cizí máme jen hrst vzpomínek.
Slušné vychování ženy spočívá v tom, že bude raději trpět, než aby se vnucovala.
Je mnohem lepší zapomenout, než neustále vzpomínat a trápit se.
Smrt je odpoutáním od všech bolestí a hranicí, kterou naše utrpení již nepřekročí. Smrt nás ukládá do toho klidu, kde jsme spočívali před svým narozením.