Přítel je ten, kdo se spoluraduje z dobra, jehož se dostane druhému, a kdo spolu s ním cítí bolest, když má zármutek, ne snad z nějakého jiného důvodu, ale pouze kvůli němu.
Radost je bolest, na kterou se díváme z jiné strany.
Láskyplný člověk raději sám prožívá bolest, než by ji jiným působil.
Nejbolestnější je vedle někoho sedět, jen tak se ho letmo dotýkat, plakat pro něj po nocích, ale vědět, že ho nikdy nemužeme mít ...
Láska je krása, když se dva mají rádi, láska je bolest, když jeden zradí.
Láska je jako hra, krásně začíná a s bolestí končí.
Rozkoše lásky jsou pouta, která chvíli svědí a pak bolestně zařezávají.
Netrap druhé ničím, čím bys sám nechtěl trpět. Jestli by se ti nezamlouvalo být otrokem, postarej se, aby nikdo nebyl tvým otrokem. Máš-li otroky, ty sám jsi největším otrokem.
Kde je láska je také bolest.
Jedině život má takovou cenu, aby se člověk kvůli němu trápil celý život.
Trp a doufej, svět se změní, bez bolesti život není..
Slast a štěstí, to je pouze něco negativního, totiž nepřítomnost bolesti. Bolest je vlastní realitou života.
Osudem duch byl člověku dán, jenž dovede bolest snášet.
Všechny bolesti lidské lze zahojit pomocí léků, toliko na bolest lásky neznáme hojivou mast.
Zvyk krotí divokou bolest.