Smrt je odpoutáním od všech bolestí a hranicí, kterou naše utrpení již nepřekročí. Smrt nás ukládá do toho klidu, kde jsme spočívali před svým narozením.
Lásku je třeba brát sportovně - pak budete šťasten. Berete-li ji zamilovaně, pak budete celý život trpět.
Netrap druhé ničím, čím bys sám nechtěl trpět. Jestli by se ti nezamlouvalo být otrokem, postarej se, aby nikdo nebyl tvým otrokem. Máš-li otroky, ty sám jsi největším otrokem.
Láska, má tu přednost, že se nám znemožňuje trápit se nad sebou samým tím, že se trápíme pro jiné.
Radosti jsou našimi křídly, bolesti našimi ostruhami.
Rozumný člověk usiluje o život bez bolesti, ne o život příjemný.
Rozkoše lásky jsou pouta, která chvíli svědí a pak bolestně zařezávají.
Duševní bolest je horší nemoc než tělesná.
Žena si ze všeho nejvíc přeje prostor, aby se mohla rozvíjet a růst. Nejhorší na světě je trpět omezeností a nic neomezuje člověka tak, jako omezený manžel.
Láska přináší zpočátku slast, ale na konci bolest srdce.
Každý druh trestu nechť je použit jako lék... Jednoho ať léčí stud, druhého změna místa, třetího bolest, čtvrtého nouze, pátého meč.
Ptáte se, jaký je univerzální lék na velikou bolest? Čas.
Bolest je prvním pokrmem lásky.
Láska je rozkoš, která se mění v bolest, není-li opětována.
Kde jinde se pozná opravdová velikost člověka, když ne v těch případech, kdy se rozhodne raději věčně trpět než učinit cokoliv proti svému svědomí?