Všechny bolesti lidské lze zahojit pomocí léků, toliko na bolest lásky neznáme hojivou mast.
Láska je jen obal citů, jejich pozlátko, ale jejím jádrem je bolest.
Láska přináší zpočátku slast, ale na konci bolest srdce.
Bolest je prvním pokrmem lásky.
Štěstí a blaženost nezáleží ani v bohatství, ani ve vysokém úřadě nebo moci, nýbrž v bezbolestném klidu, umírněnosti citů a v takovém stavu duše, jenž dbá mezí určených přírodou.
Ptáte se, jaký je univerzální lék na velikou bolest? Čas.
Kde jinde se pozná opravdová velikost člověka, když ne v těch případech, kdy se rozhodne raději věčně trpět než učinit cokoliv proti svému svědomí?
Kde je láska je také bolest.
Bolest z lásky nelze zmírnit hojivými mastmi.
Milovat znamená trpět, nemilovat pak zemřít.
Radosti jsou našimi křídly, bolesti našimi ostruhami.
Láska je rozkoš, která se mění v bolest, není-li opětována.
Člověk tak mocně naříká při každé bolesti, a tak málo se raduje, když žádnou nemá.
Milovat znamená trpět, ale nemilovat znamená zemřít.
Smrt není konec všeho! Je začátek nové bolesti!