Bolest je prvním pokrmem lásky.
Člověk tak mocně naříká při každé bolesti, a tak málo se raduje, když žádnou nemá.
Umění života spočívá v tom, že se učíme trpět a že se učíme usmívat.
Milovat znamená trpět, nemilovat pak zemřít.
Smrt není konec všeho! Je začátek nové bolesti!
Láska je rozkoš, která se mění v bolest, není-li opětována.
Lásku je třeba brát sportovně - pak budete šťasten. Berete-li ji zamilovaně, pak budete celý život trpět.
Láska, má tu přednost, že se nám znemožňuje trápit se nad sebou samým tím, že se trápíme pro jiné.
Radost je bolest, na kterou se díváme z jiné strany.
S bolestí si vystačíme sami, avšak chceme-li prožít plnost radosti, potřebujeme někoho, s kým ji můžeme sdílet.
Radosti jsou našimi křídly, bolesti našimi ostruhami.
Všechny bolesti lidské lze zahojit pomocí léků, toliko na bolest lásky neznáme hojivou mast.
Kde jinde se pozná opravdová velikost člověka, když ne v těch případech, kdy se rozhodne raději věčně trpět než učinit cokoliv proti svému svědomí?
Žena si ze všeho nejvíc přeje prostor, aby se mohla rozvíjet a růst. Nejhorší na světě je trpět omezeností a nic neomezuje člověka tak, jako omezený manžel.
Trpí-li se ve dvou a nemohou-li si ti dva navzájem pomoci, jitří se jejich bolest až osudně: vždycky to končí tím, že jeden druhému přičítá za vinu, že trpí.