Duševní bolest je horší nemoc než tělesná.
Zvyk krotí divokou bolest.
Smrt je lékem proti bolestem, které si způsobujete.
Sebeklamy, které nás mají uchránit bolesti, končí pravidelně tím, že s sebou přinášejí bolest ještě větší. Opevňujme své klamy, abychom je uchránili před přirozenou korekcí, kterou provádí každodenní život.
Žena si ze všeho nejvíc přeje prostor, aby se mohla rozvíjet a růst. Nejhorší na světě je trpět omezeností a nic neomezuje člověka tak, jako omezený manžel.
Trpí-li se ve dvou a nemohou-li si ti dva navzájem pomoci, jitří se jejich bolest až osudně: vždycky to končí tím, že jeden druhému přičítá za vinu, že trpí.
Čas zahladí bolest.
Bolest je prvním pokrmem lásky.
Nejbolestnější je vedle někoho sedět, jen tak se ho letmo dotýkat, plakat pro něj po nocích, ale vědět, že ho nikdy nemužeme mít ...
Láska je rozkoš, která se mění v bolest, není-li opětována.
Bolest není od lásky nikdy daleko.
Milovat znamená trpět, ale nemilovat znamená zemřít.
Jsou lidé, kteří sice milují své bližní, ale tak primitivním způsobem, že jim působí jen bolest.
Kde jinde se pozná opravdová velikost člověka, když ne v těch případech, kdy se rozhodne raději věčně trpět než učinit cokoliv proti svému svědomí?
Srdce jediného člověka je tak veselé, že je s to obsáhnout bolest všech lidí.