Člověk tak mocně naříká při každé bolesti, a tak málo se raduje, když žádnou nemá.
Láska způsobuje bolest, ale také bolest léčí. Láska prostě bolest je.
Všechny naše vědomosti nám dopomáhají k tomu, že umíráme daleko bolestnější smrtí než zvířata, která nic nevědí.
Bolest je živá představa o bolesti. Donuťte vůli, abyste změnili tu představu, odvrhněte ji, přestaňte si stěžovat a bolest zmizí.
Sebeklamy, které nás mají uchránit bolesti, končí pravidelně tím, že s sebou přinášejí bolest ještě větší. Opevňujme své klamy, abychom je uchránili před přirozenou korekcí, kterou provádí každodenní život.
Radosti jsou našimi křídly, bolesti našimi ostruhami.
Láska je rozkoš, která se mění v bolest, není-li opětována.
Nápadněji dávají najevo smutek ti, kteří mají menší bolest.
Jsme dva, dva na všechno, na lásku, život, na boj i bolest, na hodiny štěstí. Dva na výhry i prohry, na život a na smrt - DVA!
Duševní bolest je horší nemoc než tělesná.
Člověk jest nevinen v bolesti své. On neřekl otci: Zplodiž mně, a matce své: podej mi prs života svého. On plakal, když se narodil, ale rodiče jeho smáli se při zplození jeho. Jaká ironie!
Láska je jen obal citů, jejich pozlátko, ale jejím jádrem je bolest.
Člověk je učeň, bolest je jeho mistrem. Nic se nenaučíš bez mistra.
Lidé, kteří nejsou zamilovaní, nemohou pochopit, jak inteligentní muž může trpět kvůli obyčejné ženské. Je to jako divit se, že někdo nemůže dostat choleru kvůli něčemu tak bezvýznamnému, jako je obyčejný bacil.
Každý druh trestu nechť je použit jako lék... Jednoho ať léčí stud, druhého změna místa, třetího bolest, čtvrtého nouze, pátého meč.