Satira málokdy dokáže napravit. Proto nechť není pouze úsměvná, ale i sžíravá, aby hlupáky, které nemůže polepšit, aspoň poleptala.
Jen hlupák se domnívá, že štěstí pochází z vnějšku, z předmětu; štěstí nebo neštěstí přichází pouze z našeho nitra.
Stáří před hloupostí nechrání.
Kde nejsou znalosti, nazývá se hloupost věděním.
A přece je to krásné, když si člověk zavzpomíná, jak byl hloupý v mládí.
V politice není hloupost handicap.
Převaha hlupáků je nepřemožitelná a navěky jistá. Hrůznost tyranství naproti tomu zmírňuje nedostatek důslednosti.
Odejít na onen svět je velká hloupost, když se na tomto světě můžeme mít dobře.
Náhoda nám prostě spočítá všechny naše hlouposti.
Být na obtíž je úlohou hlupáka. Jemný člověk vycítí, zda je vhod či ne a umí zmizet v okamžiku, který ještě předchází onomu, kdy se stane zbytečným.
Hloupost je zvláštní nemoc, kterou netrpí nemocní, ale všichni kolem.
Hlupák se nastrojí, elegantní člověk se obléká.
Když hlupák dělá něco, za co se stydí, vždycky prohlašuje, žeje to jeho povinnost.
Je někdy moudré dělat hlouposti.
Jakmile nás hlupák pochválí, už se nám nezdá tak hloupý.