Bernardýn je to poslední, čím bych chtěl být. Stále nosit láhev na krku a nikdy se nemoci napít.
Optimismus je učení nebo víra, že vše je krásné, včetně šeredného, všechno dobré, obzvláště to špatné, a že všechno, co je nespravedlivé, je spravedlivé. Intelektuální choroba, vyléčitelná tolik smrtí.
Život je nemoc a smrt začíná narozením. Každé vydechnutí a každý tep srdce je zároveň tak trochu umíráním - malým krůčkem ke konci.
Život je choroba, která se přenáší pohlavním stykem a na kterou se umírá.
Nemoc je stav, kdy nám nechutná ani to, co nám lékař přímo zakázal.
Předsudek je jako nemoc.
Dnešní lékařská věda si ničeho tak neváží jako vleklých nemocí.
Kde pití a hody, tam i choroby.
Lékaří si myslí, kdovíjak pomohli nemocnému, když dali chorobě vhodné jméno.
Společenský styk - výměna předsudků a chorob horních cest dýchacích.
Že jsme byli šťastni, pochopíme až když se nám stane nějaké neštěstí. Hodnotu a důležitost zdraví objevíme, až když onemocníme. My dovedeme buď po štěstí toužit, anebo na ně vzpomínat.
O významu zdraví nejlépe svědčí to, že zdravý žebrák je šťastnější než nemocný král.
Proti stáří je třeba bojovat jako proti nemocem.
Revoluce jsou choroby, jejíž inkubační doba je krátká a uzdravování nekonečné.
Mluvit o chorobách je takový druh zábavy jako Tisíc a jedna noc.