Někteří lidé se tak bojí smrti, že ani nezačnou žít.
Život člověka končí někdy cizí smrtí.
Je-li štěstí žít, snad také není bez užitku sáhnout si na svou smrt.
Duše jsou stejně smrtelné jako těla.
Smrti má být dána přednost před porobou a hanebnosti.
Člověk - občan se rodí, žije a umírá jako otrok; když se narodí, sešněrují ho do povijanu, když zemře, zatlučou ho do rakve; dokud nosí lidskou podobu, věčně je poután nějakými nařízeními.
Pouze nesmrtelní básníci si mohou dovolit umírat mladí.
Jméno smrti jest „Pojď sem!“. Všichni, které k sobě volá, jdou k ní hned, ačkoli se jejich srdce chvějí strachem před ní.
I ten nejstrašnější život je pořád krásnější než ta nejkrásnější smrt.
Umírám za pomoci mnoha léků.
Žert nehne duší v trýzni smrtelné.
Člověk začne chápat život, teprve když začne myslet na smrt.
Každý člověk se dívá na smrt, jako by byl jediný nebo aspoň první, kdo má umřít.
Dva štastní milenci neznají smrt a zánik, rodí se, umírají v životě bez přestání, jak sama příroda zůstávají věční.
Opravdová sláva, to je skutečná nesmrtelnost.