Hrdina umírá jednou, zbabělec tisíckrát.
Smrt tedy ničím není a nás se netýká v ničem, protože podstata duše je smrtelná zřejmě.
Státníci jsou chirurgové, jejich omyly jsou smrtelné.
Smrt, po níž následuje nesmrtelnost, není třeba oplakávat.
Mládenec žije jako král a umírá jako pes. Ženatý žije jako pes a umírá jako král.
Smrt nemá vždy otevřené uši k slibům a prosbám dědiců.
Smrt dobrého je těžká ztráta ori mnohé.
Nesmrtelný autor umírá ve svých epigonech.
Smrt neznamená nic, ale umírání je hanebný vynález ...
Život a smrt jsou jako řeka a moře.
Kdo ví, zda není život umíráním a smrt životem!
Nikomu nebylo dáno zemřít úplně, smrt nemůže být dokonalejší než život.
Ctnost žije i po smrti.
Nevyhnutelnost smrti je věčné téma filosofů - když nemohli učinit nesmrtelným svůj život, pokusili se o to aspoň se svým jménem.
Mnozí z těch, co žijí, by zasluhovali smrt. A mnozí z těch, co zemřeli, by si zasloužili žít.