Stáří je břemeno, které se každý snažíme nést co nejdéle.
Není tak těžké za přítele umřít, ale najít takového, aby umírat stálo za to.
Ctnost je jako plíseň. Chytá se stáří.
Do stáří jsem se staral o to, abych dobře žil, ve stáří o to, abych dobře umřel.
Každý chce dosáhnout stáří, a kdo ho dosáhl, v pošetilé nestálosti si na ně stěžuje.
Stáří se vplíží, aniž to tušíš.
Stáří totiž vzbuzuje úctu teprve tehdy, jestliže si udržuje a obohacuje svá práva, nikomu se nepoddává, a jestliže na svými vládne až do posledního dechu.
Nemožné je jen to, co jsme nedokázali učinit možným...
Dokud žijete, nevěříte, že by to všechno mohlo jednou skončit...
Když muž řekne, že něco udělá, tak to udělá....... a není třeba mu to každý rok připomínat!
Stáří se má ctít, i kdyby se mělo mlátit holí.
I chyba může být užitečná, dokud jsme mladí, ale nenesme ji s sebou do stáří.
Mladí mají aspirace, které se nikdy neuskuteční, stáří mají vzpomínky na to, co se nikdy nestalo.
Nestřídmí mají krátký věk a zřídka stáří.
Myšlenky živí slova, slova odívají myšlenky.